Článek
Dechberoucí vistárie
Vistárie (Wisteria) je jednou z nejkrásnějších lián, které můžeme na zahradě mít. Vistárie čínská (W. sinensis) pochází z východní Asie a vistárie květnatá (W. frutescens) z USA.
Zdobí svými nádhernými převislými květenstvími, která mohou být u některých kultivarů až 80 cm dlouhá. Jsou ideální pro pergoly, treláže nebo zdi, protože nemají úponky ani přísavné destičky a potřebují oporu, po které se mohou ovíjet.
Vyžadují slunné a teplé stanoviště, chráněné před severním větrem. Ideální je jižní nebo západní strana zahrady. Půda by měla být propustná, hlinitá a živná, s neutrální až mírně zásaditou reakcí.
Péče
- Klíčový pro bohaté kvetení vistárie a její správný růst je řez. Pokud chceme podpořit tvorbu květů, je nutné pravidelně zkracovat loňské výhony, zejména v předjaří. Letní zaštipování bujných letorostů pak pomáhá přeměnit listové pupeny na květní.
- V prvním roce po výsadbě hlavní výhon zkrátíme asi na 60 cm a postranní výhony na tři pupeny. Během vegetace zaštípneme nové letorosty, jakmile dosáhnou délky 25 cm. Ve druhém roce se výhony seřezávají za pátým až šestým pupenem, aby se podpořil růst květních větviček.
- Mladé rostliny chráníme před mrazem, např. zakrytím slámou nebo netkanou textilií.
- Vistárie mohou kvést až po několika letech od výsadby, zejména pokud jsou pěstovány ze semen. Chceme-li rychlejší výsledky, je lepší koupit naroubované sazenice.
Exotická akébie
Akébie pětičetná (Akebia quinata) je zajímavá liána. Pochází z oblasti východní Asie. Někdy se o ní hovoří jako o čokoládovém víně, protože její plody jsou jedlé, navíc vypadají velmi exoticky.
Je to rostlina jednodomá, ale květy jsou jednopohlavné. To znamená, že na jedné rostlině najdeme květy dvojího typu. Samčí jsou větší, mají vínovou barvu a voní po čokoládě. Samičí jsou drobnější.
Aby došlo k opylení, je lepší pořídit si dvě rostliny. Plody dozrávají koncem léta, mohou být až 10 cm dlouhé. Jsou sladké chuti, připomínají meloun či kiwi. Listy jsou pětičetné.
Péče
- Akébie je vhodná na pergoly, zdi a ploty. Vyžaduje oporu.
- Pěstujeme ji na slunném místě i v polostínu. Roční přírůstky mohou být až 2 metry.
- Půda by neměla být přemokřená, ale ani vysychavá. Na typ půdy je nenáročná. Nejlepší čas na výsadbu je na jaře.
- Mladé rostliny chráníme před mrazem mulčováním.
- Není náchylná na choroby ani škůdce, takže nevyžaduje chemické postřiky.
- Prořezávání není nutné, ale můžete ji tvarovat podle potřeby.
Efektní révovník
Révovník krátkostopečnatý (Ampelopsis brevipedunculata) je velmi zajímavá popínavá rostlina, která zaujme především dekorativními plody. Ty mají modrou až tyrkysovou barvu a působí exoticky.
Révovník vysadíme na slunné až polostinné místo. Je vhodný pro teplejší oblasti, kde se mu daří nejlépe. Vyžaduje propustnou, humózní půdu bohatou na živiny. Důležité je zajistit dobrou drenáž, aby nedocházelo k přemokření.
Péče
- Dorůstá až šest metrů a je ideální pro pergoly, ploty nebo zdi. Růst je bujný, takže je potřeba jej pravidelně tvarovat.
- Plody révovníku jsou nejen krásné, ale také jedlé. Jejich chuť však není příliš výrazná. Jsou oblíbené u ptáků, což může přispět k biodiverzitě zahrady.
- Vyžaduje pravidelnou zálivku, zejména v suchých obdobích, a občasné přihnojení.
Odolný a krásný trubač
Trubač kořenující (Campsis radicans) je nádherná popínavá rostlina, která zdobí velkými trubkovitými květy v odstínech oranžové, červené nebo žluté. Hodí se na pergoly, ploty nebo zdi.
Miluje slunné a teplé místo, ideálně na jižní straně zahrady. Je odolný vůči mrazu, ale mladé rostliny je vhodné chránit.
Vyžaduje humózní, dobře propustnou půdu bohatou na živiny. Důležité je zajistit dostatečnou zálivku, ale pozor, přelití může způsobit plísně! Roste bujně, dorůstá výšky až přes deset metrů. Přichycuje se pomocí přísavných kořínků, takže potřebuje pevnou oporu.
Kvete od července do září na jednoletých výhonech. Pro bohaté kvetení je důležité pravidelné prořezávání na jaře.
Péče
- Množit ho můžeme pomocí dřevitých řízků nebo odnoží. Pozor však na jeho expanzivní kořeny, které se mohou šířit nekontrolovatelně.
- Vyžaduje pravidelný řez, nejlépe na přelomu zimy a jara, kdy je rostlina v období vegetačního klidu. První dvě až tři sezony se zaměříme na vytvoření základní kostry keře. Výhony přivazujeme k opoře a pomáháme jim správně se tvarovat.
- Starší keře nejprve zbavíme proschlých a poškozených částí. Výhony, které kvetly v předchozím roce, radikálně zkrátíme, avšak nejvýše na tři očka. Pokud je rostlina přerostlá, můžeme ji seříznout hluboko zmlazovacím řezem, a to všechny výhony na výšku 30 cm od země. Podpoříme tak nový růst od báze.
- Trubač je velmi odolný a dobře snáší i hluboký řez.
