Článek
Než se pustíte do boje, měli bychom si o mšicích něco říci, abyste přesně věděli, s kým máte tu čest. Boj potom bude snazší.
Mšice jsou drobní saví škůdci, kteří se množí doslova geometrickou řadou. Je to proto, že v teplých dnech může jedna samička bez oplodnění porodit až stovku potomků (tzv. klonů), a to vždy jednou za pár dnů.
Není divu, že je těchto škůdců najednou všude plno. Pro úplnost dodejme, že takto zrozené mšice jsou obvykle bezkřídlé, zato jsou schopné se dál podobným způsobem množit. Mšice se ovšem rozmnožují i pohlavně, k tomu dochází na podzim a nakladená vajíčka pak přezimují na hostitelských rostlinách. Z vajíček se líhnou samci i samice.
Mšice si libují hlavně v nových výhonech rostlin, v poupatech, nacházejí útočiště na spodní straně listů, často napadají růže, papriky, rajčata, fazole, rybízy, ale i stromy jako jabloně.
Prevence je polovinou vítězství
Nejlepší boj je ten, který nemusíte svádět. Zde jsou tedy nejúčinnější formy prevence:
- Mšice mají rády oslabené, přehnojené rostliny – zejména dusíkem. Proto hnojte s mírou. Přehnojení dusíkatými hnojivy vede u rostlin k měkkým výhonkům, které mšice milují.
- Střídejte plodiny. Pěstujte zeleninu každý rok na jiném místě.
- Vysaďte „odstrašující“ aromatické rostliny: Měsíček, levandule, afrikán, pelyněk nebo máta mohou mšice svojí vůní odpudit.
- Pěstujte doprovodné rostliny. Některé druhy rostlin, jako třeba špenát nebo salát, můžete obětovat jako tzv. nárazníkovou zónu, mšice se na ně sesypou a vy je pak snadno odstraníte i s nimi. Ovšem tohle je trochu kontroverzní metoda, každému se nebude chtít obětovat třeba úrodu špenátu za takovým účelem.

Nejenomže samy ničí rostliny, ale ještě přivádějí do zahrady mravence.
První pomoc: proud vody
Jednou z nejjednodušších metod, jak se zbavit mšic, je pořádná sprcha. Vezměte hadici nebo konvičku a napadené rostliny důkladně opláchněte silným proudem vody. Mšice se nedrží rostlin příliš pevně a většina z nich skončí na zemi, odkud se obtížně vrací zpátky na rostliny. Metodu byste měli opakovat každé dva až tři dny, dokud se nepodaří množství hmyzích vetřelců zredukovat.
Máme ale jedno důležité upozornění: Popisovaná metoda se nehodí pro křehké rostliny nebo velmi husté porosty, kde by mohla voda napáchat víc škody než užitku.
Babské rady, které fungují
Naše babičky sice neměly k dispozici žádnou chemii, zato ale měly mnohé zkušenosti načerpané často v průběhu několika generací.
Mýdlová voda
Smíchejte litr vlažné vody se lžící měkkého mýdla (ideálně přírodního, neparfémovaného) nebo s trochou jaru. Roztok nalijte do rozprašovače a nastříkejte přímo na napadené části rostlin. Mýdlová voda naruší ochrannou vrstvu mšic a do pár hodin zahynou. Nezapomeňte během jednoho nebo dvou příštích dnů rostliny důkladně opláchnout čistou vodou.
Tabákový výluh
Ano, mšice nemají rády nikotin, to je také stará známá pravda. Nasypte jednu až dvě lžíce tabáku do litru vody, nechte 24 hodin louhovat, sceďte a postříkejte roztokem rostliny. Výluh je toxický i pro další škůdce, ale má to háček. Musíte ho právě kvůli zmíněné jedovatosti používat velmi opatrně, a to zejména u jedlých rostlin a pokud se v místě vyskytuje užitečný hmyz. Nejde tedy o úplně ideální metodu likvidace.
Česnekový elixír
Nasekejte několik stroužků česneku, zalijte je litrem horké vody a nechte několik hodin louhovat. Česnek odpuzuje nejen mšice, ale i jiné savé škůdce. Výluh z česneku aplikujte postřikovačem na listy a stonky, ideálně za suchého počasí.
Kopřivová bomba
Kopřivy nejsou jenom užitečné hnojivo. Naložte čerstvé kopřivy do vody, použijte jich zhruba jeden kilogram na 10 litrů vody. Nechte je 1–2 dny mírně kvasit (nenechávejte je ale ve vodě déle, v takovém případě byste si už vyrobili přímo hnojivo). Potom vodu z nich sceďte a použijte ji jako postřik. Působí odpudivě na mšice, zároveň dodá rostlinám trochu výživy.

Až na zahradě objevíte tuhle krásku, neděste se. Jde o larvu slunéčka sedmitečného. A může vám být hodně nápomocná.
Slunéčka sedmitečná, zlatoočka a pestřenky
V přírodě platí, že nepřítel mého nepřítele je můj přítel. Tak proč nevyužít přirozené predátory mšic? Slunéčka sedmitečná nejsou jenom ozdobou květin na zahradě, pokud na ně přilétnou. Jejich larvy jsou pěkně žravé a tuto jejich vlastnost můžete využít. Jediná larva slunéčka za den spořádá i 50 mšic. A dospělé slunéčko jich zvládne až 100 denně. Jestli u vás slunéčka nežijí, je možné si larvy nebo přímo dospělé jedince pořídit i od speciálních firem, které je dodávají.
Méně známé, ale stejně hladové druhy hmyzu jsou zlatoočka a pestřenky. Také jejich larvy s trochou nadsázky milují mšice k snídani, obědu i k večeři. Přilákejte je vysetím rostlin, které patří k jejich oblíbeným, jako například měsíček, kopr, řebříček nebo mrkev.
Sýkorky a jiní ptáci
Ponechte na zahradě pár keřů, instalujte ptačí budky nebo hromadu klestí. Ptáci vám za to rádi vyzobou spoustu mšic i housenek.
Příroda ví, jak na to
Přírodní metody jsou šetrné, ale vyžadují trpělivost a pravidelnost. Pokud se situace vymkne kontrole, mšice se množí jako na běžícím pásu a ohrožují úrodu, může být nutné sáhnout po ekologicky šetrném insekticidu, a to například na bázi pyrethrinu nebo neemového oleje. I tyto prostředky je ale vhodné používat s rozvahou, mimo dobu květu a při minimálním výskytu opylovačů.
Boj s mšicemi nemusí být nutně chemická válka. Mnohem efektivnější a přátelštější k vaší zahradě i vašemu zdraví je podívat se kolem sebe a zapojit síly přírody. Voda, česnek, kopřivy nebo užitečný hmyz zvládnou divy. Stačí pár jednoduchých kroků a vaše zahrada opět ožije bez nepříjemných vetřelců.