Článek
Skleník funguje na relativně prostém principu. Sluneční záření projde sklem či polykarbonátem dovnitř, tam vše ohřeje, ale vzniklé teplo už tak snadno ven neodchází a drží se proto uvnitř. Pokud slunce pálí celý den, může být ve skleníku nesnesitelné horko, které rostlinám nesvědčí.
Rajčata, papriky nebo okurky sice mají teplo rády, ale všeho s mírou. Ideální denní teplota je pro ně kolem 25–30 °C. Vyšší teploty způsobují stres, zastavují kvetení i zrání a spíše vytvářejí vhodné podmínky pro škůdce. Efektivní stínění proto pomáhá udržet stabilní klima, šetří vodu a zvyšuje celkovou úrodu.
Zvenčí, nebo zevnitř?
Interiér skleníku lze stínit dvěma základními způsoby, a to prvky umístěnými zvenku nebo zevnitř. Každá z variant má své výhody i limity.
Vnější stínění odráží sluneční paprsky ještě předtím, než dopadnou na plášť skleníku. Je nejúčinnější, protože snižuje i samotné zahřívání konstrukce.
Vnitřní stínění je snadněji dostupné a lze ho instalovat i dodatečně. Zastavuje světlo až po jeho průchodu dovnitř, čímž sice trochu ztrácí účinnost, ale stále významně tlumí přímé sluneční záření.
Ideální je kombinace obou metod, například vnější nátěr a vnitřní textilní clona.
Vápenný nátěr jako levná klasika
Jedním z nejstarších a stále oblíbených způsobů stínění je vápenný nátěr skel nebo polykarbonátových desek. Směs hašeného vápna a vody se nanáší štětcem nebo stříkací pistolí na vnější plochu skleníku. Výsledkem je bílé zabarvení, které účinně odráží sluneční paprsky.
| Výhody | Nevýhody |
|---|---|
| Levný a ekologický způsob | Nátěr je potřeba po silných deštích obnovovat |
| Snadná aplikace | Nevhodný pro polykarbonát s UV vrstvou (mohlo by dojít k jejímu poškození) |
| Lze ho snadno smýt, až přestane být potřeba |
Sofistikovanější alternativou k hašenému vápnu je speciální stínicí barva určená právě pro skleníky. Ta bývá odolnější a lépe přilne k plastovým povrchům.
Stínicí sítě a tkaniny
Dalším velmi účinným způsobem je instalace stínicích sítí nebo speciálních textilií, které se připevní buď na vnější konstrukci skleníku, nebo zavěsí zevnitř. Stínicí sítě jsou k dostání v různých hustotách, což ovlivňuje intenzitu zastínění (od 30 % až po 90 %). Pro letní měsíce se osvědčily hlavně sítě s 50–60% účinností, které propouštějí dostatek světla, ale výrazně snižují horko.
| Výhody | Nevýhody |
|---|---|
| Účinná ochrana proti přehřívání a spálení | Nutnost správného výběru hustoty |
| Snadná instalace a variabilita | Nutnost instalace a sejmutí před sezonou a po ní a občas nutná údržba |
| Odolnost a dlouhá životnost |
Pokud je skleník umístěný na přímém slunci, je v horkých dnech potřeba jej stínit, aby v něm rostliny nehynuly přílišným horkem. Rákosové rohože jsou jednoduchým řešením.
Přírodní materiály
Přírodní variantou se zajímavým rustikálním vzhledem je zastínění pomocí rákosových rohoží, bambusových plotů nebo kokosových vláken. Tyto materiály lze snadno přichytit na střešní část skleníku pomocí provázků, háčků nebo stahovacích pásek.
| Výhody | Nevýhody |
|---|---|
| Přírodní vzhled | Horší odolnost proti větru a dešti |
| Levné řešení | Nepravidelný stupeň stínění |
| Snadná demontáž |
Tato řešení se hodí především pro menší zahradní skleníky, kde není nutné dodržet všude stejnou intenzitu stínění.
Automatizované stínicí systémy
Moderní skleníky nebo zimní zahrady lze vybavit automatickými roletami nebo motorickými stínicími clonami, které se samy spustí při určité teplotě nebo intenzitě slunečního svitu. Tyto systémy často spolupracují s čidly nebo chytrou domácností.
| Výhody | Nevýhody |
|---|---|
| Maximální komfort a přesnost | Vysoká pořizovací cena |
| Možnost dálkového ovládání nebo časovače | Náročnější instalace |
Tyto systémy ocení hlavně nadšenci, kteří berou pěstování vážně, nebo pěstitelé v poloprofesionálním režimu.
Skleník lze stínit i pomocí různých popínavých rostlin. Většinou se vysazují z vnější strany, ale stejně tak dobře může posloužit i vhodná výsadba uvnitř skleníku.
Výsadba popínavých rostlin
Ekologickým a velmi estetickým řešením je výsadba popínavých rostlin, které během léta zastíní stěny nebo střechu skleníku jako např. fazol šarlatový, lichořeřišnice, chmel, vinná réva nebo clematis. Rostliny se dají vést po konstrukci nebo opěrné síti.
| Výhody | Nevýhody |
|---|---|
| Přírodní stínění, které roste spolu s létem | Nelze zcela regulovat intenzitu stínu |
| Na podzim opadá a nebrání světlu | Vyžaduje prostor a oporu |
| Přináší i květy, nebo dokonce plody |
Bonus: Větrání a zálivka ruku v ruce
Stínění je důležité, ale samo o sobě nestačí. K udržení příjemného klimatu ve skleníku je klíčové také dostatečné větrání (je nezbytné otevírat okna, ideálně automaticky) a pravidelná zálivka či mlžení. Ve dnech s extrémními teplotami lze skleník lehce rosit vodou, čímž se sníží teplota a zvýší vlhkost vzduchu.
