Hlavní obsah

Bahenní ibišky jsou atraktivní obři

3:19
3:19

Chcete-li článek poslouchat, přihlaste se

Bylo období, kdy zvláštní ibišky s květy jako talíře budily pozornost na výstavách květin. Hodně diskusí se vedlo kolem jejich přezimování a způsobu pěstování. Od devadesátých let se díky úsilí našich šlechtitelů postupně zabydlují i u nás. Jak je můžete úspěšně pěstovat?

Foto: Jiří Antal, Novinky

Bahenní ibišek vyžaduje specifické zacházení. Mohutnou rostlinu se vyplatí lehce přivázat k tyčce, nebo ji zabezpečit kruhem, hrozí totiž nežádoucí rozklesávání při prudkém dešti a větru

Článek

Ibišek bahenní (Hibiscus moscheutos) bychom jen těžko dohledali ve starší literatuře pro zahrádkáře. Pochází totiž z Ameriky a v přírodě bychom ho našli na jihu Severní Ameriky, kde roste na území od Massachusetts po Michigan, na jihu v Alabamě, Georgii a na Floridě.

Na rozdíl od ibišků syrských, které se u nás běžně pěstují jako keře, je tento druh vytrvalou mohutnou bahenní bylinou. Její nadzemní část každoročně na podzim odumírá a na jaře vyrážejí nové výhony.

Červené nebo růžové květy bahenních ibišků mají běžně průměr kolem 25 cm. Bahenní ibišky se k nám dostaly až v 80. letech minulého století. Rostliny jsou mimořádně atraktivní, ale pěstování v našich podmínkách bylo více než nejisté. A tak se jimi někteří pěstitelé začali zabývat v 90. letech, křížili je, a proto začaly vznikat odrůdy schopné růst i u nás. Rostliny dorůstají i několikametrových výšek.

Foto: Jiří Antal, Novinky

Kromě vizuální atraktivity je ibišek bahenní i medonosnou rostlinou, lákající množství opylovačů.

Foto: Jiří Antal, Novinky

Květy rozkvétají v srpnu až září.

Základ úspěšného pěstování

Zahradní kultivary pocházejí z amerických druhů, kterých je asi pět. Odrůdy jsou většinou bílé, bílé s okem, variace růžových a červených. Pokud pocházely rostliny použité pro křížení ze střední části USA, kde jsou zimy podobné jako u nás, není s přezimováním problém.

Jestliže si chcete tento ibišek pořídit, hledejte domácí osvědčené odrůdy. Takové rostliny není třeba na zimu nijak zakrývat. Raší poměrně pozdě, až někdy v květnu.

Nadzemní část vždycky odumírá celá, seřízneme ji až v předjaří. Mohutná rostlina je náročná na živiny. Velký vítr může tyto ibišky rozvalit. Pokud se přidá i déšť, hrozí jejich poškození. Nejhorší jsou kroupy.

Vhodné je dát k rostlině proto tyčku a celkově ji lehce svázat, nebo kolem ní instalovat kruh. Ibišky vyžadují plné slunce a vlhké půdy s pravidelnou zálivkou. Během zimy musí být naopak vlhkost nižší, aby neuhnily.

Pěstování v nádobě

Pěstování v nádobách je výhodné zvláště pro kompaktní typy. Na terase budou vypadat úžasně! Na zimu je seřízneme a nádobu umístíme do garáže nebo do sklepa. Nesmí ovšem úplně vyschnout. Na přezimování stačí 4 °C.

Foto: Jiří Antal, Novinky

Červené nebo růžové květy bahenních ibišků mají běžně průměr kolem 25 cm.

Foto: Jiří Antal, Novinky

Pěstování druhů nebo kříženců může být úspěšné vedle rašeliniště.

Množení

Ibišky si lze vypěstovat ze semen anebo z řízků. Pokud se rozhodnete vysít semena, počítejte, že může být s klíčivostí a dobou klíčení problém. Někdy si na vyklíčení vzhledem k dormanci (schopnost přechodného zastavení nebo omezení fyziologických procesů v živých organismech, kdy čekají na příznivé podmínky k probuzení) počkáte i rok. Semena se proto různě máčí, narušuje se jim osemení obrušováním apod.

Když semena vysejete v zimě a do tří týdnů vyklíčí, mohou nové rostliny do podzimu vytvořit první květy. Pokud rostlinu necháte narašit a odeberete 10-15 cm dlouhé řízky, ty napícháte do substrátu a zakryjete fólií, získáte rovněž nové rostliny.

Dělení trsů bývá náročné. Kořeny se rozrůstají do stran a jsou velmi houževnaté. Rostlinu není jednoduché vyrýt.

Výběr článků

Načítám