Bydlení jako z verneovek: 200 metrů pod vodou

Ponorku legendárního kapitána Nema připomínají modulární příbytky pro práci a pobyt na mořském dně určené primárně pro vědce, které navrhli inženýři technologické společnosti Deep.

Moduly mají být vytvořené pomocí technologie trojrozměrného tisku, na výrobě jednoho se má podílet šest robotů pracujících současně. A měly by zvládnout odolávat tlaku vody i ve dvousetmetrové hloubce. Právě vědcům studujícím podmořský život by takové příbytky přišly převelice vhod, neboť by jim dokázaly dopřát nesrovnatelně více času pod hladinou než běžné podmořské expedice.

„Snažíme se umožnit jednotlivcům, aby mohli pobývat v hloubkách až 200 metrů pod hladinou po dobu alespoň jednoho měsíce. Cílem je získat čas a tím zvýšit produktivitu pro vědce, jejich výzkum a další kritické činnosti, které se odehrávají na mořském dně, aby probíhaly plynulejším a bezpečnějším způsobem,“ vysvětluje hlavní smysl projektu Sean Wolpert, šéf společnosti Deep, pro agenturu Reuters.

Podmořská základna by měla nabídnout dostatek prostoru, aby se v ní mohly střídat šestičlenné vědecké týmy, přičemž každý může mít k dispozici svou vlastní ložnici.

„Všichni jsou soustředění na cesty do vesmíru, přitom máme tento celý neznámý svět pod hladinou moří. Je to svět, který je naprosto neprozkoumaný, vždyť jsme ani nebyli dosud schopni zmapovat dno oceánů,“ podotýká Wolpert a pokračuje připomenutím, že lidé zatím byli schopni objevit jen 25 až 30 procent všech živočišných druhů, které podle současných odhadů žijí v mořích a oceánech.

Wolpert rovněž nepochybuje o možnosti skutečně praktického využití výzkumů prováděných během dlouhodobých pobytů pod vodou. „Pokud jde o to, co bychom mohli objevit z hlediska zdravotní péče nebo z hlediska délky života, je pravděpodobnější, že najdeme lék na neurodegenerativní onemocnění nebo rakovinu v našich oceánech, ne někde jinde ve vesmíru. Tohle je svět, který musíme prozkoumat jako první, než z něj budeme hledat cestu pryč,“ uzavírá Wolpert.