Architekti a designéři vytvořili návrh plovoucího města pro 50 000 lidí. Pomohla jim s tím umělá inteligence

Jako odpověď na klimatické změny a zvyšující se hladinu moří architekti v rámci nejrůznějších soutěží a přehlídek připravují futuristické návrhy, jak by mohla vypadat města budoucnosti. Čím dál větší oblibě se těší vize plovoucích aglomerací. Není divu, právě vodní hladina je místem, kam se ještě mohou pobřežní města rozrůstat a zároveň z principu svého umístění nemusí řešit to, zda budou jednoho dne zaplavena, či ne.

Pro Bienále Architektury, které bude v květnu zahájeno v italských Benátkách, tak mezinárodní tým vytvořil projekt nazvaný Plovoucí Město (Floating City).

Město je navržené jako trvale udržitelné s tím, že propojení veškerých jeho platforem i s pevninou bude zajištěno prostřednictvím vodních cest a vzdušnou dopravou, včetně využití dronů.

Město by na ploše o něco větší než 10 hektarů mělo nabídnout prostor pro život, práci a zábavu, ale i vzdělávání 50 000 tisícům lidí. V každé čtvrti mají být výškové a nízkopodlažní budovy obklopené membránou z fotovoltaických skel, které by společně s větrnými a vodními turbínami dodávaly elektřinu celému plovoucímu systému. Projekt počítá rovněž se zásobárnami, do nichž bude možné získanou energii ukládat.

Zelené zóny a vertikální zahrady mají být rozmístěné po celém plovoucím městě a zemědělské plochy mají být integrované do společenských prostorů, takže umožní komunitám vlastní produkci jídla, a být tak soběstačnými. Pitná voda bude zajištěná pomocí odsolovacích zařízení z moře, zároveň veškerá zemědělská produkce má probíhat na principech nulového odpadu. To by znamenalo, že vše, co během zemědělské produkce i její konzumace vznikne, se zase znovu spotřebuje, například ve formě hnojiva.

Každý plovoucí ostrov má obsahovat prostor pro komunitní život, včetně tržišť, duchovních a kulturních center. Chybět nemají ani lékařská a školní zařízení a samozřejmě prostory pro správu města. Ty mají být po obvodu, na vlastních samostatných ostrůvcích.

Jak při pohledu na první vizualizace Plovoucího Města jistě leckoho napadne, elegantní stavby organicky oblých linek nápadně připomínají rukopis zesnulé architektky Zahy Hadid. Není to náhoda. Kanadský architekt je totiž členem ateliéru Zaha Hadid Architetcts, kde se specializuje na design vytvářený pomocí algoritmů a výzkum možností využití umělé inteligence při vytváření architektonických návrhů.

Právě pomocí umělé inteligence pak vznikala podoba nejen samotných staveb, ale bylo možné i modelovat návrh celého města tak, aby mohlo při požadované hustotě osídlení fungovat stále na principech udržitelnosti.