Článek
Pozemek se nachází na mírně svažitém terénu a majitelé jsou obklopeni vzácnou přírodní scenérií. Na jižní části se rozprostírá mandarinkový sad, na západě zase roste hustý bambusový les. To vše hrálo při výběru pozice domu svou roli. V dáli je na některých místech možné dohlédnout až k oceánu. Jedná se tedy o oázu klidu, umístěnou na samém okraji obytné zóny.
Voda hraje prim
Zajímavostí návrhu je prvek, od kterého kompozici budovy architekt odvíjel. Stal se jím 20 m dlouhý, 5 m široký a až 2,5 m hluboký venkovní bazén. Byl umístěn rovnoběžně s mandarinkovým sadem a nachází se v těsné blízkosti stavby. Až po určení jeho přesné polohy vytyčil architekt, kudy povede osa budovy.
Bazén slouží jako výrazný estetický a funkční prvek. Majitelé se mohou kochat pohledem na jeho hladinu, na níž se zrcadlí odrazy slunečních paprsků v různých denních hodinách, a zároveň slouží jako vodní zdroj a místo ochlazení pro místní ptactvo i další živočichy.
Odkazy na tradiční japonskou architekturu
Neméně zajímavý přístup zvolil architekt při návrhu interiéru. Vstup domu má evokovat jeskyni, a dveře tak vedou do tlumeně osvětlené předsíně. Poté následuje dvojice těžkých širokých dveří, které vás zavedou do prosvětleného a rozlehlého obývacího pokoje, s výhledem na bazén a sad. Tento přechod ze tmy do světla stimuluje přirozené přizpůsobení oka a architekt tak odkazuje na postupy japonské architektury.
Tradiční domy jsou zpravidla navrhovány tak, že vstup je místem, kde se člověk mentálně oprostí od vnějšího světa a připraví na vlastní, soukromý mikrosvět svého domova. Proto tedy efekt tmavší jeskyně, kde se má člověk ztišit a zklidnit, a potom kontrastní světlý prostor jako začátek nového prostředí.
