Článek
„Při procházce po domě je téměř nemožné se do Griffithových nezamilovat,“ říká v reportáži agentury AP Max Natanek, chicagský designér, který se specializuje na objevování a prezentaci výjimečných domů.
Zajímavý je podle něj už příběh samotného domu. Jeho autor, Stanwood Griffith, neměl totiž žádné formální vzdělání v oboru architektury. O to působivější jsou progresivní prvky, které do návrhu použil – otevřené a funkční uspořádání, práce s vestavěným nábytkem a důraz na dostupné materiály.
Funkční kuchyňské spotřebiče z 50. let, pohovka ve tvaru bumerangu nebo ikonické „bublinové“ lampy od George Nelsona vytvářejí atmosféru, kterou dnes už běžně nezažijete ani v muzeu.
Většina vestavěných prvků je vyrobena z překližky – od knihovny v obývacím pokoji až po skříňky pod masivním oknem. Koupelna je obložená plastovými dlaždicemi a zaoblená zeď, která tvoří doslova srdce domu, je postavená z obyčejných cihel. Nic luxusního, přesto dokonale funkční a nadčasové.
Jenže to nejcennější na tomhle domě nejsou ani lampy, ani architektura. Jsou to drobné osobní detaily, které z něj dělají skutečný domov. Ručně tužkou zaznamenávaná výška dětí na zdi v koupelně. „Začíná to v roce 1955 a končí v roce 1966. Sleduje růst Stana a France,“ popisuje Natanek. „Výškomíra“ obsahuje i drobné zajímavé poznámky jako třeba „11. narozeniny“, „dokončení školy“ nebo „první den ve škole“. Zkrátka, část rodinné kroniky, jež zůstala zachovaná na zdi v domě.
„Byl jsem z toho nálezu nadšený. Připadalo mi to jako archeologie v bytě,“ dodává Natanek. A nejde jen o záznamy v koupelně. Tento dům je doslova časovou kapslí každodenního života jedné rodiny.
Dům v současné době vlastní jeden z potomků Griffithových, který jej nabídl k prodeji za 240 tisíc dolarů (necelých 5 milionů korun) prostřednictvím kanceláře Baird & Warner.
