Silnice jsou po zimě opět plné výmolů. Kam se obrátit, pokud vám poškodí auto?

Silnice plné výmolů jsou pravidelným jarním evergreenem českých silnic, letošní zima však byla skutečně tuhá, což je na stavu silnic znát již nyní, před jejím oficiálním koncem. O výmoly a výtluky, které by snesly srovnání s pověstnými pastmi na mamuty, zkrátka není nouze.

Stačí přitom jen chvilka nepozornosti a trefení výmolu může znamenat poškození pneumatiky, disku a v extrémních případech se může dotknout i komponent podvozku či karosářských dílů, jako jsou nástavce pod nízkými nárazníky sportovních vozů.

Někteří motoristé by si mohli myslet, že tato poškození kryje zákonné pojištění (tzv. povinné ručení), to se však na tento typ poškození nevztahuje. Větší štěstí budou mít plátci havarijního pojištění. Některé pojišťovny ale nabízejí i speciální produkt zaměřený čistě na poškození způsobené výmoly.

O náhradu škody způsobené závadou na vozovce však mohou motoristé žádat také správce komunikace. Odškodnění spojené s tzv. závadou ve sjízdnosti, což je právní pojem, však není nárokové a podléhá šetření, ke kterému je potřeba zajistit si dostatek důkazů.

DAS tak doporučuje nafotit nebo natočit místo nehody, konkrétní poškození silnice (ideálně s předmětem sloužícím jako měřítko) a rozsah poškození na automobilu. Podobně jako u jiných škodních případů přitom platí, že čím více fotek pořídíte, tím lépe. Zaměřte se přitom na celky i detaily.

Důležité je také zadokumentovat konkrétní místo poškození vozu. Pokud chcete o náhradu škody žádat správce komunikace, pak je dobré se také přesvědčit, že na silnici chybí značka „nerovnost vozovky“ (DZ A 7a) a na výmol/y nebylo upozorněno ani jinak. Pokud je totiž problémová silnice označena, měli by řidiči jízdu přizpůsobit stavu vozovky a být ostražití.

Správce silnic navíc není povinen škody hradit, pokud prokáže: „že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit,“ jak uvádí web Krajské správy a údržby silnic (KSÚS).

Ne každý výmol lze navíc považovat za závadu ve sjízdnosti. Podle KSÚS by takový výmol měl mít tři základní vlastnosti:

1. Jeho výskyt je nenadálý z pohledu řidiče.

2. Jeho velikost je nadstandardní vzhledem ke stavu komunikace.

3. Musí být způsobilý k tomu, aby i za dodržení všech zákonných podmínek kladených na řidiče mohla vzniknout jeho projetím deklarovaná škoda na vozidle.

Při dokazování odpovědnosti správce komunikace za nehodu se pak může hodit i protokol od Policie ČR, a to zejména ve chvíli, kdy dojde k vážnějšímu poškození. DAS proto radí zvážit přivolání policistů. Některé úřady pak mají ve formulářích pro odškodnění připravenou i kolonku pro číslo policejního protokolu z šetření nehody.

A na koho se tedy obrátit? V případě dálnic a silnic I. třídy je to Ředitelství silnic a dálnic, které k tomu má na svých stránkách připravený formulář a návod správného postupu.

U silnic II. a III. třídy je správcem kraj, řidič se tak musí obrátit na příslušnou Krajskou správu a údržbu silnic. Příkladem může být například KSÚS Středočeského kraje, kde mají rovněž připravený postup a formulář. Při poškození na místní komunikaci se řidič obrací na odbor dopravy místního obecního úřadu, v Praze pak na Technickou správu komunikací.

V žádosti se uvádí informace o majiteli vozidla či řidiči, poškozeném automobilu a také detaily ke vzniku poškození. Vedle místa, kde k události došlo, je často vyžadován také čas a bližší popis vzniku poškození i jeho rozsahu. Vedle protokolu od policie je navíc možné uvést svědky události, respektive jejich kontaktní údaje.