Rychlonabíječky s bateriovými úložišti mohou rozvíjet nabíjecí infrastrukturu

Skutečně rychlých nabíječek elektromobilů se nestaví dost, má-li za pár let být na evropských silnicích mnohem více elektromobilů než dnes. Potřeby jsou už načrtnuty - nabíječek budou potřeba desítky milionů a EU chce rychlonabíječku každých 60 km na hlavních tazích.

Jenže s rychlonabíječkami je ten problém, že většinou je nejde připojit na stávající síť, je třeba natáhnout nové vedení a přidat trafostanici. To je samozřejmě náročnější na administrativu, náklady i stavební práce.

Existuje však druhá varianta - použití bateriového úložiště. Nápad je relativně jednoduchý. Součástí nabíječky je určité kvantum baterií, například těch vysloužilých z elektrických aut, které se nabíjejí pomalu z běžné rozvodné sítě. Mají ale schopnost energii rychle předat elektromobilu, který přijede lačný po elektřině.

Takový nápad není nový. „Infrastruktura energií je velmi náročná na rozšíření. Je to drahé a nevěřím, že to dokáže držet krok s poptávkou, protože budeme potřebovat všudypřítomné rychlé nabíjení,“ cituje web Autocar Arkadije Sosinova, zakladatele americké firmy Freewire, která chce takovéto nabíječky instalovat ve Velké Británii.

Nemusíme však chodit tak daleko. Nabíječku, která využívá bateriového úložiště, už od loňského října provozuje PRE v Praze. Baterie v ní pochází z enyaqů a výsledek je nejlepší formou recyklace. Nic se totiž nerozebírá; baterie už nemají dostatečnou kapacitu a výkon pro použití v autě, ale na to, aby ležely v krabici kdesi u parkoviště, jejich parametry ještě stačí.

„Pro účely energetických úložišť se hodí opotřebené baterie s tzv. state-of-health i pod 70 procent. My se u našich baterií z testovacích či vývojových vozů na tato čísla zatím nedostáváme,“ řekl tehdy Jan Špatný ze Škodovky, která na nabíječce spolupracovala.

Výsledkem je, že konkrétně tato nabíječka na Chodově zvládne nabíjet dvě auta výkonem až 150 kW a dalších deset výkonem až 22 kW. Úložiště má celkovou kapacitu 300 kWh, což znamená, že by mělo s rezervou zvládnout nabít pět enyaqů s větší baterií, která má využitelnou kapacitu 77 kWh, z 10 na 80 procent.

„Bateriové úložiště je odpovědí na otázku životnosti a upcyklace baterií elektromobilů, jejich vysoké spotřeby i zvýšení efektivity například solárních systémů. Zařízení, které jsme ve spolupráci se Škodou Auto a společností AERS vytvořili, dokáže pokrýt odběry ultra rychlých dobíjecích stanic, nabízí možnost zvýšení využití elektřiny vyrobené z fotovoltaiky, a dokonce i ostrovní provoz,“ vysvětlil v říjnu Jakub Čejka, technický ředitel společnosti IBG Česko, která stojí za vývojem zařízení.

Sosinov přiznává, že když se svým nápadem přišel, kvůli ceně zhruba 1250 liber (dnes cca 34 tisíc korun) za využitelnou kilowatthodinu to nevypadalo příliš rozumně. Od té doby ale cena klesla a v roce 2019 podle něj nastal zlom, od nějž je při stavbě rychlonabíječky nákladově výhodnější použít bateriové úložiště než stavět nové vedení, trafostanici a řídící elektroniku.

Širší použití takovýchto nabíječek s bateriovými úložišti by znamenalo dobré zprávy i pro rozvodnou síť. Místo krátkodobého vysokého odběru elektřiny by byl odběr nižší a konstantní, protože úložiště se nabíjí ze sítě pomalu, nízkým výkonem. Snižuje se tak riziko havárie kvůli přetížení a v případě, že jsou ceny energie závislé na požadavcích trhu v reálném čase, mohou klesnout i náklady pro spotřebitele.

Protože hlavní tahy, na nichž chce EU každých 60 km rychlonabíječku, procházejí i oblastmi s málo rozvinutou rozvodnou sítí, mohlo by být využívání nabíječek s úložišti dobrým řešením, jak s nižšími náklady relativně rychle rozvinout nabíjecí infrastrukturu.