Článek
„Pomalu vstupujeme do úvodní fáze energetické krize,“ řekl Novinkám hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Plyn byl v pondělí na světových trzích téměř třikrát dražší než před únorovým začátkem války USA a Izraele proti Íránu, elektřina o 60 procent. Právě slábnoucí naděje na brzké ukončení konfliktu je jednou z hlavních příčin růstu cen nejen v Česku, ale napříč Evropou.
ČEZ zvedl ceny koncem srpna u některých populárních produktů. Lidé, kteří na plynu vaří, ohřívají vodu a topí a ročně spotřebují tři tisíce metrů krychlových, zaplatí u tříleté nabídky Plyn bez starostí nově necelých 67 tisíc korun ročně. Tedy o sedm a půl tisíce víc než dosud.
Nahoru šly u některých fixací i ceny elektřiny. U tříletého produktu Elektřina bez starostí se za kilowatthodinu nově platí 6,38 koruny místo 6,24, což běžné domácnosti zvýší roční účet o víc než 400 korun.
Zákazníkům, kterým na podzim končí fixace, odborníci doporučují řešit novou smlouvu s předstihem. „Pro odběratele dává velký smysl ji uzavřít s pevnou cenou na dva a optimálně tři roky,“ prohlásil Jiří Matoušek, člen správní rady Centropol Energy. Spoléhat na brzké výrazné zlevnění energií je podle expertů příliš riskantní.
Podle analýz Evropské unie hrozí Česku a dalším východním státům EU kvůli dražším energiím zrychlení inflace.
Experti varují, že zdražování se bude postupně přesouvat i do dalších ceníků. Nejdříve ho pocítí lidé, kteří mají cenu přímo navázanou na burzu, krátké fixace nebo jim nynější fixace končí. Dodavatele částečně chrání to, že energie nakupují s předstihem, při dlouhodobě vysokých velkoobchodních cenách ale tato výhoda mizí.