Jen svícení nestačí. Škoda prozrazuje, jak se vyvíjí a co musí umět nové světlomety

Zatímco dnes jsou světlomety neodmyslitelnou součástí automobilů, v minulosti se jednalo o prvek na přání. První automobily používaly světlomety se svíčkami, převzaté z kočárů, postupem doby se však objevily acetylenové světlomety a během dvacátých let se začaly objevovat světlomety elektrické.

V historických filmech si můžeme všimnout, že směrovky měly dlouho podobu šipky, která se vyklápěla z kabiny. Oranžové blinkry se začaly objevovat během 50. let. V následujících letech se tvary světel postupně měnily z kulatých na hranatá a směrovky se začaly stávat jejich součástí.

Vzhled světlometů po většinu doby určovaly požadavky na funkci a výkon, což se začalo měnit s pokrokem v technice na přelomu tisíciletí. Do jejich tvarů se tak mohly stále víc promítat představy designérů, kterým nové technologie výrazně uvolnily ruce. Nová doba ale přinesla i nové výzvy a požadavky.

„Vývoj světlometů pro jeden model trvá tři až čtyři roky. Roli při tom hraje spousta faktorů, od designu přes homologační a další technické požadavky až po funkčnost, životnost, ale samozřejmě také samotné technické možnosti a náklady na vývoj,“ vysvětluje Petr Nevřela, vedoucí týmu designérů světel ve Škodě Auto.

Designéři se snaží vytvářet světlomety co nejtenčí (ve smyslu výšky) a snaží se jejich pomocí vůz opticky rozšířit. To platí jak pro přední světlomety, tak pro ty zadní. Nástup LED techniky pak designérům nabídl další možnosti, jako je vytváření různých světelných signatur, které v noci pomáhají každý model jednoduše rozeznat.

Při vývoji nových světel je ale potřeba dodržovat řadu pravidel: homologační, pro ochranu chodců nebo nárazové testy. Každá automobilka se přitom snaží být jedinečná. Například Škoda Auto má charakteristickou C signaturu na zádi a přední světlomety sází na krystalický design.

Při vývoji světlometů je navíc velmi důležitá spolupráce mezi designérem a techniky. „Od designérů dostáváme z hlediska konstrukce světlometů vždy minimum prostoru. To je obtížné zejména u předních světlometů, kde se nachází pohyblivá mechanika pro jejich výškovou regulaci. A někdy jednoduše zjistíme, že právě pro ten pohyb není dost místa,“ vysvětluje Jiří Stránský, který má ve Škodě Auto na starosti koordinaci vývoje předních světlometů.

Tato mechanika zajišťuje, aby světlomety vždy svítily správně a neoslňovaly protijedoucí vozidla. A to bez ohledu na zatížení vozu. Moderní světlomety ale nabízí podstatně více funkcí.

„Celkově řešíme asi 60 funkcí. Vedle těch hlavních, jako jsou potkávací a dálkové světlomety, obrysová světla a ukazatele změny směru, jsou to třeba funkce jako varovné světlo, panické brzdění, animace pro coming & leaving home a mnoho dalšího,“ vysvětluje Stránský.

Zajímavý je také turistický mód, který mění styl svícení při přejezdu do zemí s pravostranným namísto levostranného řízení, přisvětlování do zatáček nebo změna intenzity jednotlivých diod, kterých jsou v moderních světlometech desítky až stovky. Světlomety tak umí nabídnout širší a méně intenzivní paprsek ve městě, mimo město je paprsek naopak soustředěný a míří víc do dálky.