Článek
Zrod nového malého modelu, který by vyhověl evropským představám o městském voze, je spojený se jménem Henryho Forda II., tedy nejstaršího vnuka zakladatele americké automobilky.
Vůz této kategorie tehdy v produkci Fordu úplně chyběl, evropská nabídka začínala malým rodinným sedanem Escort, tehdy ještě s motorem vepředu a náhonem na zadní kola. I pod vlivem úspěchu malých vozů, jako byl třeba italský Fiat 127 nebo francouzský Renault 5, spustila automobilka Ford v září 1972 projekt Bobcat. Dlouho jej přitom držela v tajnosti.
Jeho cílem byl malý, lehký a úsporný vůz, který by v duchu tehdy nastupujícího trendu využil řešení s motorem umístěným vpředu napříč a pohonem předních kol. Tedy koncepci, kterou na konci 50. let použil v Británii Alec Issigonis pro své Mini, k téměř dokonalosti ji dovedli konstruktéři Fiatu s modelem Fiat 128 a využíval ji i Volkswagen Golf, přesto však v polovině 70. let ještě nebyla zcela běžná.
Ford s předním pohonem experimentoval už v 60. letech u německého modelu Taunus nebo brazilského modelu Corcel (příbuzného Renaultu 12), ty ale měly motor umístěný podélně.
S novým vozem se tak automobilka vydala na pro ni neprobádanou cestu. Kromě v té době převratné koncepce Ford s novinkou spojil i další výraznou změnu, pro její výrobu totiž postavil zbrusu novou továrnu ve španělské Valencii.
Španělsko, kde tehdy ještě vládl režim diktátora Franciska Franka (zemřel v listopadu 1975), se v té době pomalu začalo otevírat světu a Fordova investice byla jednou z nejdůležitějších svého druhu. Vybudování nové továrny navíc ovlivnilo i jméno nového modelu. Uvažovalo se o označení Metro, Amigo, Bravo či Sierra, až Henry Ford II. se nakonec rozhodl pro Fiestu.
Španělské slovo pro oslavu sice už v 50. letech použil General Motors pro jeden ze svých velkých amerických sedanů, dědic firmy Ford ale dokázal konkurenci přesvědčit, aby tak mohl pojmenovat svůj nový evropský model. Světu jeho existenci automobilka odhalila v prosinci 1975, náběh výroby a hlavně prodeje byl ale poměrně opatrný.
Továrna ve Valencii začala sériovou produkci až v květnu následujícího roku, o měsíc později se Fiesta ukázala veřejnosti během slavné čtyřiadvacetihodinovky v Le Mans a teprve v září 1976 se Fordu Fiesta dočkali první majitelé.
Fiesta si rychle získala přízeň zákazníků a už v roce 1979 překonala hranici milionu vyrobených vozů, k čemuž přispělo i rozšíření výroby - kromě Valencie vyjížděly vozy i z továren v německých městech Saarlouis a Kolíně nad Rýnem a Dagenhamu na východě Londýna.
Fordův minivůz se přitom nepodbízel cenou, základní verze s litrovým motorem o výkonu 40 koní stála v Německu po uvedení do prodeje 8500 marek (tedy podobně jako VW Golf) a nejluxusnější provedení Ghia dokonce 11 000 marek. Tehdy nové BMW trojkové řady přišlo na 13 600 marek.
Také pro nadšence
Už první ze sedmi generací fiesty nabídla „hot hatch“, tedy výkonnou verzi modelu, zaměřenou na milovníky rychlosti v „malém balení“. Nejprve v roce 1980 přišel Supersport s motorem o výkonu 66 koní, který ale jen připravil půdu pro verzi XR2. Ta měla 84 koní a maximální rychlost 170 kilometrů v hodině.
Ostrou verzi dostaly skoro všechny generace Fordu Fiesta, ať už nesly označení XR2 (pro Mk1 až Mk3) nebo ST u páté až poslední sedmé generace. Výkony postupně rostly až na 200 koní, „sedmičková“ Fiesta ST dokázala jet až 230 kilometrů v hodině.
Většina z více než 22 milionů prodaných Fordů Fiesta ale disponovala výkonem i maximální rychlostí mnohem nižší. Během 47 let výroby a prodeje získal Fordův malý vůz oblibu hlavně jako praktické auto do města.
Garáž.cz
Kromě Evropy - kde byl dlouhá léta jedním z nejprodávanějších modelů v Británii - se dobře prodával třeba v Brazílii a mezi roky 2010 a 2020 dokonce i v USA. Kromě tří- a pětidveřového hatchbacku vznikl například odvozený jihoamerický sedan nebo užitkové verze, ať už se zaslepenými zadními okny, nebo krabicovitou nástavbou.
Fiesta se uplatnila i v motosportu, zejména v rallye nebo rallyekrosu, také na českých okruzích se od 90. let minulého století jezdil Ford Fiesta Cup. V České republice byl ale tento model od 90. let až do konce výroby velmi populární i mezi běžnými motoristy, pravidelně se umisťoval mezi nejprodávanějšími automobily.
Velké úspěchy na českém trhu - ale nejen tam - slavil mezi roky 2002 a 2012 také Ford Fusion, malé MPV odvozené od fiesty páté generace. Technický základ ale fiesta sdílela i s dalšími vozy, třeba čtvrtá generace měla prakticky identické dvojče v podobě třetí verze Mazdy 121.
Poslední kusy fiesty opustily výrobní linku v červenci 2023, podobně jako s modelem Focus tak Ford ukončil svou významnou éru evropských kompaktů. Na základě strategického partnerství oznámeného na konci roku 2025 by se nástupce, který však nemusí být nutně fiestou, mohl vrátit v podobě elektromobilu založeného na Renaultu 5.
