Rusko nepřistoupí na polovičaté řešení, varoval analytik

Na podobě 28bodového mírového plánu, který odmítla Evropa i Ukrajina, byl patrný vliv Ruska, jehož vyjednavač Kirill Dmitrijev předal návrh Američanům.

„Možná to není ani vlivová operace a možná ani naivita na americké straně. Z mého pohledu to primárně ukazuje, že na americké i ruské straně jsou lidé, kterým jde primárně o byznys, o velké peníze a jak se k nim dostat. Na americké straně neřeší geopolitiku a dlouhodobé následky, které by takové ukončení války, které předpokládal ten původní ruský plán, mohl světu přinést,“ řekl Mikulecký.

Varoval, že ruský postup může být odlišný: „Nikdy nemůžeme vylučovat, že Rusové uvažují politicky v dlouhodobějším horizontu. Ale je tam také zájem o byznys.“

Mikulecký zaspekuloval, že v Rusku mohou být lidé loajální vůči jeho prezidentovi Vladimiru Putinovi, kteří současně vnímají, že má válka pro Rusko nepříjemné ekonomické následky a měli pocit, že řešením by mohl být plán, se kterým budou Američané souhlasit a který by vyvedl Rusko z války, aniž by ztratilo tvář.

„Sice to není tak, že by Rusko ekonomicky zkolabovalo a nebylo by schopné vést válku, nicméně na tom Rusko není ekonomicky dobře. Hledá finanční zdroje ve zvyšování DPH, které už je schválené, a v nových daních typu technologické daně. To znamená, že pokud si Rus koupí mobilní telefon, tak z toho zaplatí speciální daň. To všechno jde na válku. Výdaje na armádu vůči HDP plánované v rozpočtu na rok 2026, jsou vůbec nejvyšší v ruské historii, když pomineme druhou světovou válku,“ řekl analytik.

„Následný únik informací už mohla být ruská psychologická hra s cílem přesvědčit Američany, že z toho nemohou couvnout, což jim nevyšlo,“ dodal Mikulecký k tomu, že o plánu nejdříve informovala americká média.

Zkritizoval naivitu Američanů: „Američtí prezidenti z doby studené války uměli číst Rusko díky tomu, že měli rozsáhlý aparát, který se na Rusko soustředil, vnímal Rusko jako strategického nepřítele. Bohužel od éry George W. Bushe byli potlačeni lidé, kteří připravovali pro americké politiky analýzy a říkali, že Rusko je hrozba. U současné administrativy míra naivity, že se s Ruskem dá nějakým způsobem domluvit, překonává všechno, co jsme dosud viděli.“

Mikulecký se dokonce nedomnívá, že by se bylo Rusko ochotné spokojit jen s Donbasem a přistoupit na mír podél fronty v Záporožské a Chersonské oblasti, jak je psáno v 28bodovém plánu.

„Rusko si vetklo do své ústavy, že čtyři oblasti a Krym jsou integrální součástí Ruské federace. Pokud by teď Vladimir Putin přistoupil na to, že nejsou, tak prohrál. To je možná něco, co mu Rusové neodpustí. Spíš mu odpustí to, že se nebudou mít ekonomicky dobře, než to, že by prohrál. Putin nám říká dlouhodobě, co je jeho cílem. Chce celou Ukrajinu, chce zpátky pobaltské republiky, nejradši by získal Finsko. Chtěl by vlivové zóny, které zahrnují i Českou republiku. Opakovaně nechápu evropskou a část americké naivity, že Putin by přistoupil na nějaké polovičaté řešení,“ řekl v podcastu.

Rusko stále počítá s návratem k velmocenské politice, kdy největší velmoci rozhodují o ostatních zemích. Je to patrné z pondělního vyjádření náměstka obranného výboru Státní Dumy Alexeje Žuravleva, že rozhodnout mají Rusko a Spojené státy. Evropa a Ukrajina nemají mít jinou možnost než podepsat, na čem se Rusko a USA dohodnou.

K tomu Mikulecký podotkl: „To záleží na Evropanech a na Evropě. Evropa dlouhodobě oslabuje svůj vliv tím, že oslabuje vlastní energetiku. Prostřednictvím toho oslabuje vlastní ekonomiku a dělá spoustu neuvážených kroků v zahraniční politice. Evropa však má ekonomickou sílu a ve finále i tu vojenskou, pokud zabere, aby nepotřebovala Spojené státy, aby ji neustále chránily.“

Současně uvedl, co by Evropa měla dělat: „Nechci, abychom se připravovali na střet. Já chci, abychom se připravovali na takové odstrašení, aby Rusy nenapadlo zaútočit a ke střetu vůbec nedošlo. To je nejlepší možný stav a záleží to jenom na nás.“ Ocenil přitom přístup Německa, které se vrací k povinné vojenské službě a nakupuje od Izraele systém protiraketové obrany Arrows 3.

Za šťastné nepovažuje ukrajinské útoky na tankery ruské stínové flotily v Černém moři, proti kterým se ohradily Turecko a Kazachstán: „Je to dvojsečné. Na jednu stranu mě to těší, že aspoň někdo vymáhá sankce proti ruské stínové flotile. Ukrajina je potápí. Na druhou stranu, když se na to člověk podívá z hlediska mezinárodních vztahů, tak si nemyslím, že Ukrajinci dělají dobře. Za mě tohle není dobrá cesta a nevidím, že by vojenský přínos z potopení dvou tankerů a kaspického ropovodu, který vede z Kazachstánu do přístavu Novorossijsk, převážil negativa na diplomatickém poli.“

Roste napětí i na Blízkém východě. Palestinský Hamás se nemíní vzdát moci a libanonský Hizballáh se pokouší opět vyzbrojit. Izrael proto podnikl nálet na Bejrút, při němž zabil druhého muže Hizballáhu Hajsama Aliho Tabatabaiho, který sloužil jako náčelník štábu ozbrojeného křída hnutí.

„Pokud teď uvidíme někde ohnisko konfliktu na Blízkém východě, tak s největší pravidelností to bude právě Libanon,“ řekl Mikulecký. „Doba, dokdy měla libanonská armáda Hizballáh odzbrojit a odstranit jeho vojenskou hrozbu, se blíží s koncem roku. Izrael si hrozbu uvědomuje,“ dodal.

Zmínil i neschopnost sil OSN UNIFIL: „Měly zajistit, že od izraelských hranic až po řeku Lítání nebude žádná neregulérní vojenská přítomnost. To znamená, že tam bude moct působit libanonská armáda jako armáda suverénního státu na svém území, ale ne teroristé z Hizballáhu.“

Upozornil přitom, že se aktivizují i další Íránem podporované skupiny: „Írán obnovuje usilovně svoji osu teroru, posiluje tu teroristickou internacionálu, která by měla obklopit Izrael, ať už v Jemenu prostřednictvím dálkových úderů balistických raket a velkých dronů, ale zejména v blízkém okolí Izraele, ať už je to Libanon, Sýrie, ať už je to Západní břeh, kde vidíme zvýšenou míru pašování zbraní. Částečně je to pro kriminální gangy, které tam fungují, ale částečně tam je i ta íránská stopa. Teherán se také snaží aktivovat svoje složky, které má na území Iráku, Katáib Hizballáh, ale jsou tam i další skupiny.“