Hlavní obsah
Přístup do Nového zámku ve Lnářích Foto: Vratislav Konečný

Zachráněný lnářský zámek ožil koncerty, nočními prohlídkami i kočičím muzeem

Na trávníku mezi lnářským Starým a Novým zámkem stojí malý pomníček. Připomíná konec kontroverzního ruského generála A. A. Vlasova. Jeho vojsko významně zasáhlo při pražském květnovém povstání. Samotný generál ale nechtěl, aby se jeho vojáci do bojů zapletli. Vlasov se při ústupu na západ ve Lnářích vzdal Američanům, ti ho předali Rusům, kteří ho jako vlastizrádce v Moskvě popravili.

Přístup do Nového zámku ve Lnářích Foto: Vratislav Konečný
Zachráněný lnářský zámek ožil koncerty, nočními prohlídkami i kočičím muzeem

Lnáře jsou obec ležící nedaleko Blatné. Starý zámek, po povodni v roce 2002 zrestaurovaný, vznikl v letech 1577 až 1593, kdy panství vlastnili Novohradští z Kolovrat. Na jeho místě stávala stará tvrz. Stavba, ve které sídlí galerie, infocentrum a místní knihovna, se trochu krčí ve stínu Nového zámku.

Starý zámek se zvlněným průčelním štítem je renesanční, v roce 2002 ho do výše dvou metrů zaplavila voda, když se protrhla hráz Metelského rybníka.

Foto: Vratislav Konečný

Útulný zámeček

Raně barokní zámek vedle renesanční tvrze začali v roce 1666 v malebné krajině stavět Vratislavové z Mitrovic a Černínové z Chudenic. Stavbu dokončil Tomáš Zacheus, syn hraběte Humprechta Jana Černína z Chudenic, v roce 1685.

Přes most nad příkopem se dostanete průjezdem na čtvercové nádvoří s kašnou ozdobenou sochou Poseidona. Plastiky pocházejí z dílny Ignáce Františka Platzera, na výzdobě se podíleli také Petr Brandl a František Bílek. Jedenáct soch řeckých bohů a bohyň v parku je dílem Ignáce Michaela Platzera. Zámecká stavba má v průčelí nízkou věž s cibulovitou bání, objekt z velké části obklopuje park.

Nádvoří s Poseidonovou kašnou

Foto: Vratislav Konečný

Interiéry jsou velmi bohaté, nejhezčí je Velký sál, který prostupuje dvěma poschodími, nástropní freska zobrazuje antické bohy. Dále uvidíte Freskový sál a Freskovou chodbu s řadou trofejí, kapli svatého Josefa a park, který je spíše ostudou. Zarostlý, přerostlá vegetace, rozpadlý minigolf, taneční parket i malá mešita se dvěma minarety. Nejsou lidi ani peníze na údržbu. Funkční je alespoň velký bazén na koupání.

Připomínka pobytu a zajetí generála Vlasova

Foto: Vratislav Konečný

Až k hořkému konci

V roce 1923 získal lnářské panství od rodu Lilgenau pražský obchodník Karel Bondy, který upravil průčelí zámku do dnešní podoby a v zahradě vybudoval bazén, tenisový kurt a kuželník. V roce 1936 koupil zámek i s rozlehlým hospodářstvím v dražbě významný pražský advokát JUDr. Jindřich A. Vaníček.

Po válce byl zámek znárodněn. Ironií osudu je, že z balkonu Vaníčkovy advokátní kanceláře na Staroměstském náměstí v Praze promlouval Klement Gottwald k nastoupeným milicím.

Zámecká kaple sv. Josefa

Foto: Vratislav Konečný

Za války na zámku ve Lnářích sídlila organizace Hitlerjugend, chvíli i Američané, procházela tudy demarkační linie. Jedna z druhosledových amerických jednotek si vybrala za terč bronzovou sochu v parku, její zničení se připisovalo Němcům, až se našel pamětník "kratochvíle" vojáků.

V květnu 1945 se ve Lnářích sešly tři armády: americká, Rudá armáda a Ruská osvobozenecká armáda generála Vlasova.

Zadní trakt zámku z parku

Foto: Vratislav Konečný

Lnáře zachránila vláda

Po znárodnění se v zámku usadili zemědělci, těm byl objekt zcela lhostejný. Mobiliář rozkradl neznámo kdo. Lnáře chátraly a zachránil je až Úřad vlády České republiky, který tu od 80. let minulého století sídlil do roku 1991. Soudruzi využívali zámek jako výjezdní a rekreační zařízení.

I přes necitlivé úpravy se podařilo objekt zachovat ve velmi dobrém stavu. Vaníčkovi ho obdrželi v restituci v roce 1993 zpět, od roku 1999 je přístupný veřejnosti. Pořádají se tu koncerty, loutková divadelní představení, oblíbené jsou noční prohlídky.

Muzeum kočky

Foto: Vratislav Konečný

Mňau muzeum

V přízemí zámku je unikátní Muzeum kočky, přístupné z nádvoří. Expozice mapuje spolužití člověka a kočky od starověkého Egypta do současnosti s řadou figur, ilustrací, děl s kočičí tematikou i egyptskými pohřebními schránami.

Nedaleko u Kadova, asi dvě stě metrů od centra obce, stojí největší český viklan. 

Turistická navigace zdarma
Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.
yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků