Hlavní obsah

Věž ocelového hradu se dotýká ostravského nebe

Novinky, Miroslav Šára

Stoupáme vzhůru. Základy i nižší podlaží ocelového hradu klesají do hlubin, zásluhu na tom má skipový výtah, který právě místo surovin veze téměř na vrchol vysoké pece skupinu turistů. Už v místech bývalé vsázky se ocitnou na fantastické rozhledně, ale nebude jim to stačit.

Dolní oblast VítkoviceVideo: Miroslav Šára, Novinky

 
Článek

A tak se podél žlutého zábradlí vydají na schody a zamíří ve směru k nebesům, jež se klenou nad Ostravou.

Pohled z Vysoké pece č. 1, jedné z dominant území, zvaného Dolní oblast Vítkovice, se opravdu značně přibližuje pocitům, jaké zažívají tvorové, jimž byla dána schopnost létat. Ocelový hrad i podhradí jsou dole, jen nejvyššími „věžemi a cimbuřími“ se ještě snaží dosáhnout na pozorovatele. Život moravskoslezské metropole s auty, tramvajemi i chodci jako by zůstal mnohem níž, než avizovaných necelých jedenašedesát metrů. Zážitek obohacují v dálce se vlnící hřbety beskydských vrchů, před nimi jako uvítací suita na řadě míst hlídkují komíny...

Návrat do života

Areál je veřejnosti přístupný od roku 2007 (o rok později byl zapsán na seznam evropského kulturního dědictví), ovšem jeho návrat do života stále ještě probíhá. Zejména za poslední rok přinesl spoustu hmatatelných výsledků a zdokonalení – reprezentantem proměn je i zmíněná vysoká pec.

Foto: Miroslav Šára, Novinky

Areál Dolních Vítkovic (1248 hlasů)

První jarní den pro objekt, jenž má v rodném listě zaznamenán rok 1911 (poslední tavba surového železa se tu uskutečnila v roce 1998), znamenal další významný krok při soupeření s destruktivním vlivem času. A nejen pro něj.

Právě ten den se v areálu otevřela nová naučná a prohlídková trasa seznamující se zdejšími industriálními památkami. Právě od oné chvíle mají návštěvníci šanci stanout vysoko nad Ostravou či sestoupit do nitra pece, kde kdysi teplota překonávala 1500 stupňů Celsia.

Foto: Miroslav Šára, Novinky

Pohled z vrcholu vysoké pece.

Jenže to ještě není vše. Areál železáren s vysokými pecemi (jsou tu tři), černouhelným dolem, koksovnou, komíny a těžními věžemi těch novinek nabízí víc. Návštěvníka zcela určitě zaujme majestátní, třiatřicet metrů vysoká a sedm desítek metrů v průměru mající stavba bývalého plynojemu z roku 1924. Jeho proměna v moderní společenské a vzdělávací centrum s multifunkční aulou pro 1500 diváků je již téměř u konce.

Naše kamera do nitra oválné haly nahlédla v polovině dubna, práce tu finišovaly – na zemi, ale i těsně pod stropem, kde byly k vidění na lanech zavěšené postavy v oranžových oblecích. Koncert Jarka Nohavici a Janáčkovy filharmonie bude 8. května startem zmíněného objektu do druhého života, o týden dřív plynojem, jenž už není plynojemem, otevře své brány při dnu otevřených dveří.

Foto: Miroslav Šára, Novinky

Vnitřek plynojemu po proměně.

Hutní plíce

Vysoká cihlová budova je jednou ze staveb, jež se přehlédnout nedají. Pár kroků od metamorfovaného plynojemu hrdě stojí a čeká na návštěvníky. Jedná se o energetickou ústřednu, ovšem přiléhavější označení je „plíce hutě“.

Také zde probíhá proměna – z místa se dvěma obřími plynovými pístovými dmychadly z roku 1938 a 1948, jež vyráběla stlačený vzduch o teplotě až 800 stupňů Celsia, se rodí interaktivní muzeum techniky. Zatím je zde v provozu Malý svět techniky, seznamující s technickými tradicemi regionu, v plánu je interaktivní Velký svět techniky. V provozu má být v roce 2014.

Foto: Miroslav Šára, Novinky

U obřích dmychadel.

A ještě něco: až sem vstoupíte, určitě vás přepadne otázka, kolik že ta dmychadla asi váží. Nuže vězte, že hodně – každé má hmotnost 900 tun.

Poezie „ocelového srdce“

Kdysi tu tlouklo „ocelové srdce“ habsburské monarchie i Československa. Nyní, jak se výstižně praví v jednom propagačním materiálu, se místo stává „rájem milovníků technických památek a moderní architektury“.

Stává se ovšem i místem nevšední poezie, která nemá daleko k náladě skutečných hradů – ty se přece také nemusí pokaždé stát jen rozvalinou a trpkou připomínkou, že čas umí nejen tvořit. Zároveň je to i jedna z možných vstupních bran do regionu se spoustou přírodních krás. Nebo do světa dalších památek technického zaměření. Ale o tom zase až příště.

UŽITEČNÉ INFORMACE
OTEVŘENO:  Denně mimo pondělí. Prohlídky vždy od 10, 12, 14 a 16 hodin, nebo individuálně po předchozí domluvě.
VÝCHOZÍ MÍSTO: Recepce areálu Hlubina, Vítkovická ulice 3109/13, Ostrava.
AUTO: Příjezd po Místecké ulici ze směru Frýdek-Místek, parking zdarma v areálu.
MHD: Tramvajová zastávka Důl Hlubina.
VLAK: Zastávka Ostrava-střed (zhruba 800 m od areálu).

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám