Hlavní obsah

Úcta k magickým místům, svatyním našich předků odkud vyvěrá přírodní energie, se přenáší po staletí. Už v minulosti se snažili využít těchto sil, nové objekty navrhovali tak, aby dobré využili a špatné odradili, nebo neutralizovali. Podívejte se s námi na ta nejzajímavější tajemná místa.

Po záhadných a tajemných místech Čech, Moravy i Slezska

Temné síly v Moravském krasu

Děsivé tajemné síly najdete u Býčí skály v Moravském krasu. V 5. století před naším letopočtem zde byla pohřbena vznešená osobnost, kterou na druhý břeh doprovázely ženy a celá družina, nikdo neunikl krvavému rituálu. Z jeskyně je prý slyšet zpěv, výkřiky i volání a objevují se světla tam, kde nejsou žádní lidé. Povídá se, že za temných nocí prý vychází z jeskyní okázalé průvody a za svítání se vrací zpět do hlubin.

Záhadné Kounovské řady

Na 2500 obrovských křemencových balvanů tvoří linii probíhající od severu k jihu. Tajemné balvany objevil roku 1934 kounovský učitel Antonín Patejdl. Obec Kounov leží na pomezí středních a severozápadních Čech, zhruba padesát kilometrů západně od Prahy. Zatím žádný archeologický výzkum neobjasnil, k čemu kameny sloužily, ani proč byly řady vytvořeny.

Smírčí kříže u Lokte

Kamenné kříže, nazývané kříži smírčími, patří k nejtajemnějším památkám, na které může člověk v krajině narazit. Na otázku po jejich původu existuje více odpovědí, které se shodují snad v jediném, totiž že jde o památky velmi staré. [celá zpráva]

Bohatě zdobený klínový kříž stojí u lesní cesty do Starého Sedla. Jeho výrobu někteří badatelé připisují stavební huti Chebského hradu z přelomu 12. a 13. století.

Foto: Jiří Linhart, Právo

Záhadné kameny u Lemberka

Prošlapaná cesta v lesíku mezi zámkem Lemberk a Janovicemi v Podještědí vede k oblíbenému komplexu velkých kamenů zasazených do země. Přestože místo není zaneseno na mapě a nepatří mezi pamětihodnosti, těší se velké oblibě. Někteří lidé věří, že kameny vyzařují mocnou energii, a poutníci k nim chodí čerpat sílu. [celá zpráva]

V lesíku u polní cesty mezi zámkem Lemberk a Janovicemi v Podještědí se nachází komplex velkých kamenů zasazených do země. Někteří lidé věří tomu, že vyzařují mocnou energii, a poutníci k nim chodí čerpat sílu.

Foto: Fiala Břetislav, ČTK

Záhada ornamentálních alejí zůstává nevyluštěna

Staré ornamentální aleje jsou mimořádně vzácné. Dvě lipové najdete v Karlovarském kraji. Vysazeny jsou půdorysně do tvaru písmena M a kříže. Obě se nacházejí poblíž Bečova nad Teplou v údolí mezi Hůrkou a Dřevařským vrchem na silnici z Vodné do Hlinek. [celá zpráva]

Staré ornamentální aleje jsou mimořádně vzácné.

Foto: František Kšajt, Právo

Trosky ukrývají jezero i poklad

Babu a Pannu, věže zříceniny Trosky, zná každý. Vědci si lámali hlavu nad přívodem vody, protože na hradě nebyla nalezena studna. Podzemní systém chodeb je nepřístupný a nebezpečný, ale uvnitř se prý ukrývá jezero, které zásobovalo hrad. Někteří historikové tvrdí, že by uvnitř měl být i poklad loupeživých rytířů Šofa a Švejkara.

Druhý poklad zde ukryl Ota z Bergova, který se roku 1415 podílel na vyloupení Opatovického kláštera, ukradený poklad prý skryl do podzemního labyrintu. Vstup do podzemí z hradu musí být dobře ukrytý, protože se jej dodnes nepodařilo objevit.

Muzeum koncentračního tábora v Rabštejně

Roku 1942 byl zkonfiskován komplex Preidlových textilních továren v Rabštejně, Janské a České Kamenici a byl předán firmě Waserflugzeugbau Bremen (WFG). V továrně vyráběli vězňové letadla. V časovém rozmezí srpen 1944 – duben 1945 vyrubali vězňové ve skalním masivu údolí řeky Kamenice cca 17 500 metrů krychlových podzemních prostor. Plánovaných 80 000 metrů krychlových díky okolnostem už nestihli.

Poklady vrchu Krudum u Slavkovského lesa

Bájný vrch Krudum v chráněné krajinné oblasti Slavkovský les mezi městy Sokolov a Horní Slavkov v Karlovarském kraji prý ukrývá mnoho pokladů. Staré legendy vyprávějí o pozdně románském kostelu, historici o existenci kostela sv. Mikuláše pochybovali. Ale roku 2002 objevil archeologický průzkum pozůstatky pozdně románské stavby, která kdysi bývala kostelem.

Sídlili zde kdysi Keltové. O Krudumu se říkalo, že má zelenou hlavu (les), stříbrné srdce (stříbrná ruda) a zlatou patu (v bažinách na úpatí se kdysi rýžovalo zlato). S útlumem těžby surovin kostel pomalu pustl, až zcela zmizel. Všechna místa, včetně kostela, prý skrývají nepředstavitelné bohatství. Další pověst vypráví o duších horníků, kteří se pravidelně na mši ve sv. Mikuláši scházejí.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Související články

Výběr článků