Hlavní obsah
Kostel svatého Mikuláše v barokním areálu Vraclavi, původně Vratislavi, vpravo budova bývalých lázní. Foto: Vratislav Konečný

Masakr Vršovců, skvostný barokní areál i vampyrismus připomíná východočeská Vraclav

Krví byla zbrocena půda na hradišti Vršovců ve Vratislavi, nyní psáno Vraclavi, 28. října 1108. Tady začalo vyvražďování knížecího rodu Vršovců. Pokračovalo masakrem v Praze, kde řada z předních představitelů rodu skončila na popravčím vrchu Petříně.

Kostel svatého Mikuláše v barokním areálu Vraclavi, původně Vratislavi, vpravo budova bývalých lázní. Foto: Vratislav Konečný
Masakr Vršovců, skvostný barokní areál i vampyrismus připomíná východočeská Vraclav

 

Vraždění nařídil, a zřejmě se sám účastnil kníže Svatopluk, na základě informace, že se Vršovec Mutina dopustil zrady. Bylo to při výpravě Svatopluka do Uher, když panovníka zastupoval, v té době kastelánoval v litoměřické kastelánii.

Mutina tehdy ustoupil před polským Boleslavem, který využil Svatoplukovy nepřítomnosti a vtrhl do Čech. Přemyslovci měli na Vršovce dávno pifku, nemohli jim zapomenout potupení knížete Jaromíra na Velízi.

Kašna před areálem

Foto: Vratislav Konečný

Rané české dějiny byly plné masakrů, tak to tehdy chodilo všude, než se upevnila moc. Svatopluka zabili ze zálohy o rok později…

Kosmas se při líčení masakru docela vyřádil, byl přímým svědkem. Ve své kronice píše:

„Nemohl jsem se dověděti, kolik hlav z tohoto rodu bylo vydáno na smrt, protože nebyli zabiti ani jednoho dne, ani na jednom místě. Neboť jedni byli vedeni na tržiště a jako dobytek byli skoleni, jiní byli na hoře Petříně sťati, mnoho jich bylo povražděno v domech nebo na ulicích. Ale co mám říci o smrti synů Mutinových, jejichž smrt byla snad nad každou jinou smrt ukrutnější? Byli to hodní hošíci, v tváři sliční, na pohled líbezní, jakých by ani bystrý umělec v bílé slonovině, ani malíř na stěně nedovedl vypodobiti. Neboť jsme je viděli, jak byli žalostivě vlečeni na tržiště, a slyšeli, jak častokrát volali: Máti má, máti má! až je oba krvavý kat, jako prasátka je drže v podpaží, podřezal nožem. (Zdroj Wikipedie)

Obelisk na hradišti Vršovců připomínající jeden z největších masakrů při utváření přemyslovského státu.

Foto: Vratislav Konečný

Přemyslovci se Vršovce pokusili třikrát vyvraždit (poprvé v roce 1003, poté asi 1014, naposled a opět ne důsledně v roce 1108 na hradišti ve Vraclavi u Vysokého Mýta. Událost připomíná na zalesněném návrší jehlan z roku 1908.

Hradiště leželo na obchodní stezce známé jako Trstenická.

Barokní areál a bývalé lázně

V údolí pod bývalým hradištěm stojí skvostně opravený kostel svatého Mikuláše, který v zářezu mezi kopci působí jako zjevení. Svatostánek v takovém místě bych věru nečekal. Vznikl podle projektu známého architekta Antonia Carla Canavalleho v místech, kde u pramene s léčivou vodou stála dřevěná kaplička. Voda tu v prostorách pod schodiště stále zurčí velmi silným pramenem, vyvedena je do kašny před kostelem.

Poustevna zvaná Fráterka

Foto: Vratislav Konečný

Ve svahu po pravé straně kostela stojí poustevna ze 17. století, je otevřena, poustevník s dlouhatánskými vousy na vás čeká. Poustevník se staral o návštěvníky lázní, které vznikly 1711 až 1719. Měly šest van, v domě bylo 18 hostinských pokojů, taneční sál, koupelny.

Pití a omývaní vodou doporučovala řada tehdejších lékařských kapacit. Dnes sídlí v budově malé muzeum. Nemá takřka expozici, určitě by se dalo nainstalovat něco o Vršovcích. V patře byl byt, nyní je prázdné, a pokud se nestane zázrak, asi zchátrá.  Za první republiky se tu stáčela „léčivá“ voda do láhví.

Svlékání z roucha - polychromované sousoší z křížové cesty na Hedeč

Foto: Vratislav Konečný

Oživlé dřevo křížové cesty

Malým zázrakem jsou skvostné dřevěné polychromované barokní sochy z křížové cesty kostela z Králík k poutnímu kostelu na Hoře Matky Boží - Dolní Hedči. Sochy popisující pašijové události jsou v nadživotní velikosti, v dynamice pohybu, brutální výrazy žoldnéřů a jejich pohybová rozevlátost kontrastují s klidnou postavou Ježíše. Byly vytvořeny neznámým mistrem pro osm kaplí a naštěstí jsou uloženy v klidném prostředí svatostánku. Připomínají díla Matyáše Brauna přenesené do oživlého lipového dřeva.

Kdyby stály na původním místě, asi bychom je již neměli možnost vidět. Kostel přeměnili na muzeální prostor v letech 1976 až 1986.

Ve Vraclavi byly objeveny i kostry „upírů“

Obec je známa i nálezem kosterních pozůstatků jedenácti osob v roce 1998. při stavbě rodinného domu.

Archeologové se soudním znalcem zjistili, že tři skelety vykazují známky rituálu používaného proti upírům. Dva z pohřbených byli uložení hlavou dolů, třetí měl hlavu useknutou a v hrudi v místě srdce byl zabodnut dřevěný kůl. Archeologická datace ukazuje na 11. století, což možná souviselo s hradištěm na návrší.

Turistická navigace zdarma
Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.
yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků