Hlavní obsah

Gotický unikát v Plzni nabízí sportovní výkon i skvostný výhled

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Katedrála svatého Bartoloměje na plzeňském náměstí Republiky se může pyšnit jedním „nej“. Její věž je se svými 102,26 metru nejvyšší kostelní věží v celé republice. Vydali jsme se do interiéru kostela, kde můžeme najít jeden gotický unikát, a pochopitelně i do věže. Tam nás cestou na vyhlídku ve výšce 56 metrů čekalo 299 schodů. Kdo chce, může si koupit permanentku a výšlap opakovat třeba denně.

Foto: Jakub Kynčl, Novinky

Katedrála se pyšní nejvyšší kostelní věží v Česku.

Článek

Nejdříve se jdeme podívat do interiéru katedrály. Ten se po kompletní tříleté rekonstrukci znovu veřejnosti otevřel loni v červnu.

„Předtím byl interiér ponurý, během rekonstrukce opravdu prokoukl. Přibyla tu nová zpovědnice, moderní osvětlení i topení v sedačkách. Restaurátoři během prací v interiéru objevili i stopy po kulkách z dob druhé světové války," říká nám na uvítanou Kateřina Sedláčková, průvodkyně městské organizace Plzeň - Turismus, a přidává další zajímavosti.

Druhá věž nevznikla

Stavba má své počátky už v polovině čtrnáctého století, kdy vznikl presbytář, tedy kněžiště. Umístěna je nezvykle přímo na náměstí, což přináší netradiční situace. „Občas se stane, že uvnitř katedrály zní chrámová hudba a z náměstí, kde se koná jiná akce, sem doléhá popová muzika," usmívá se průvodkyně.

Synagoga v Plzni patří mezi největší na světě

Cestování

Kostel se zde od zmíněného 14. století postupně rozšiřoval, původně měl mít dokonce dvě věže. „Stavbu ovšem přerušily husitské války a po nich už se druhá věž nepostavila. Možná to přestalo být módní, nebo jednoduše došly peníze," dodává. 

Foto: Jan Handrejch, Právo

Plzeňský podnikatel Jan Janák přišel v roce 2012 s myšlenkou, že by se mohla druhá věž dostavět. Dokonce byla uspořádána architektonická soutěž, v porotě zasedla architektka Eva Jiřičná. Vítězný návrh počítal se štíhlou zlatou věží v moderním duchu, zůstal ovšem pouze na papíře.

Nakonec organizátoři soutěže upřeli svou pozornost jinam, na chybějící zvony, které byly za první a druhé světové války sundány a roztaveny pro válečné účely. Díky veřejné sbírce k původnímu zvonu Prokopovi přibyly další čtyři zvony a společně se rozezvučely začátkem roku 2015. Tehdy byla Plzeň Evropským hlavním městem kultury.

Darované vitráže

„Na konci 19. a počátkem 20. století byl kostel regotizován," pokračuje náš doprovod. Pod tuto podobu se podepsali dva mistři novogotiky, Josef Mocker a poté Kamil Hilbert. Ze stejné doby pocházejí také vitráže. „Ty často zaplatili a kostelu darovali bohatí měšťané. Vitráž je tu od Měšťanského pivovaru i od Emila Škody," dozvídáme se.

Foto: Jan Handrejch, Právo
Foto: Jan Handrejch, Právo

Interiér během rekonstrukce prokoukl.

Malířsky je pak v kostele ztvárněn i městský znak. „V něm najdete kromě jiného chrtici, znak věrnosti císaři a českému králi v době husitských válek. Cizinci se pak často podivují nad velbloudem," popisuje průvodkyně. „Velbloud patřil husitům, kteří jej dostali darem od polského krále. Když husité obléhali město Plzeň, podařilo se obráncům velblouda ukořistit," vysvětluje náš doprovod. Husité od Plzně odtáhli a císař umožnil, aby si Plzeňané dali velblouda do svého znaku.

„Na městském znaku bychom měli najít také krále, který stojí v bráně. Na znaku tady v kostele je ovšem místo krále namalován žid," popisuje Kateřina Sedláčková. Mohlo se jednat o malířův šprým, nebo se takto pomstil městu, jež mu dlužilo peníze.

Ceněná madona

Zastavit se samozřejmě musíme i před plzeňskou madonou, gotickým unikátem pocházejícím nejspíše z osmdesátých let 14. století. „Pro tyto tzv. krásné madony je typické esovité prohnutí těla. Všimněte si, do jakých detailů je provedená, včetně vrásnění šatů. Co se týče jejího původu, mohla by pocházet přímo z huti Petra Parléře," přibližuje průvodkyně.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Plzeňská madona si označení „gotický unikát” zaslouží.

Ve Šternberské kapli si pak prohlížíme Český oltář od řezbáře Jana Kastnera. „Na světové výstavě v Paříži v roce 1900 byl tento secesní oltář vystaven. Získal první cenu v kategorii sakrálního umění," zjišťujeme.

Dvě důležité události se pak odehrály na konci 20. století. Jednak se v roce 1993 stala z kostela katedrála, neboť se Plzeň stala sídlem biskupa. O dva roky později pak tato stavba přibyla mezi národní kulturní památky.

Synagoga na dohled

Kdo chce obohatit nejen svého ducha, ale také potrénovat tělo, může se vydat na vyhlídku v katedrální věži. Výšlap 299 schodů prověří kondici, stojí to však za to. Z ptačí perspektivy poté vidíme i zlaté kašny na náměstí Republiky od architekta Ondřeje Císlera.

Foto: Jan Handrejch, Právo

V interiéru nechybí řada zdobných prvků.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Vitráže pocházejí z 19. a 20. století, kdy byl kostel regotizován.

Vznikly v roce 2010 a moderním způsobem ztvárňují již zmiňovaného velblouda, chrtici a také anděla, další motiv plzeňského znaku.

Zatímco do interiéru kostela je vstupné dobrovolné, na samotnou vyhlídku ve věži už se vstup platí. „Můžete si koupit permanentku a chodit nahoru klidně každý den," zmiňuje průvodkyně. Vyjde na 250 korun, tedy levněji než celoroční vstupenka do posilovny, a člověk se tu zapotí podobně.

Pražská Betlémská kaple nese stopy po Janu Husovi

Cestování

Nahoře nám jsou navíc odměnou výhledy na město, včetně plzeňské synagogy. Také ta se pyšní jedním „nej", patří totiž mezi největší synagogy na světě.

Kde, kdy a za kolik
Katedrála svatého Bartoloměje, náměstí Republiky, Plzeň
Interiér katedrály otevřen po až pá 10 až 18 hod., víkendy a svátky 13 až 18 hod., vstupné dobrovolné.
Vstup na věž otevřen po až ne od 10 do 18.30 hod., vstupné 60 Kč, snížené 40 Kč, celoroční permanentka 250 Kč, děti 6 až 15 let 120 Kč, studenti a důchodci 170 Kč.
Více na visitplzen.eu

Reklama

Výběr článků

Načítám