Hlavní obsah

Barevná jezírka poblíž hranic jsou jedním z novodobých divů Polska

Kolorowe jeziorka jsou čtyři. Červené, Žluté, Modré a Zelené. To podle zabarvení vody, i když nyní Žluté a Červené mělo téměř stejnou barvu. Leží nedaleko Kamienne Góry, města, do kterého se dostanete zhruba za půl hodiny ze Žacléře.

Foto: Vratislav Konečný

Červeně nevypadá, ale jmenuje se tak.

Článek

Většina návštěvníků se sem dopraví auty, já jel z Góry stopem, protože v řádech místních busů se nevyznám. Stopa jsem toho dne využil čtyřikrát. Muž s dodávkou, truhlář, mě chtěl původně svézt jen pár kilometrů, ale než jsme probrali naše pivo, naši a jejich drahotu, kam na dovolenou a očkování, odvezl mě až k prvnímu ze tří parkovišť u Jezírek.

Foto: Vratislav Konečný

Žluté jezírko, k němuž se vchází tunelem ve skále.

Vše a nenásilně pro návštěvníky

Zázemí přírodního zázraku je trochu komercionalizováno, jsou tu tři parkoviště, u spodního odpočinková plocha i pro děti, přípojky pro karavany, u Žlutého a Červeného jezírka, která jsou vedle sebe, občerstvení bohatě zásobeno, ceny mírné. Je tu možnost táboření, nabízejí k nájmu chatku. To je samozřejmě mimo areál přírodní památky.

Jezírka jsou zatopenými lomy na pyrit u obce Wieściszowice. Území patří do Janovického rudohoří (Rudawy Janowickie), což je krkonošské předhůří na polské straně.

Foto: Vratislav Konečný

Tato hornina se těžila.

Zatopené pyritové doly

Dolovat se začalo v 18. století, hornina se louhovala na kyselinu sírovou, u nás je podobné Hromnické jezírko nedaleko Třemošné na Plzeňsku. Doly se otevřely v kopcích nad vsí, výroba se zastavila v minulém století. Poté tu začal vše pohlcovat les. Nakonec došlo k propadu půdy a doly zaplavila voda.

České národní parky jsou ztělesněním krásné přírody. Co nabízejí?

Cestování

U Žlutého jezírka uvidíte hnědožlutou horninu, k jezírku se sestupuje tunelem ve skále, je to velmi romantické, bohužel hladina vody byla značně nízká. Jezírko vzniklo asi před 20 lety, při příchodu ho vidíte shora, ale lepší je projít zmíněným tunelem. Je mělké, barvu určuje bahno na dně. Chtělo by to zapršet, vláha tu trochu chybí.

Foto: Vratislav Konečný

Průchod ke Žlutému jezírku

Červené má solidní hladinu, ale barvou je to spíš lesní med nebo vyšeptalý a ředěný fernet. I tak je tu hezké posezení a možnost udělat si pár neobvyklých snímků.

Výšlap k Modrému, které je teď spíš zelené, je ve vedru a dusnu hodně nepříjemný, ale z boku je tu značená i cyklostezka, takže úspěšný trek. Je tu odpočinkové místo, chce to dát si po námaze trochu oddechu. Barva má být modrá, kvůli obsahu mědi ve vodě, ale zrovna se tu místnímu míchači nevedlo.

Foto: Vratislav Konečný

Brána do romantiky

Les je až na pár rozkopnutých hub čistý, nikde žádné papíry, natož plast. Čisto bylo i u občerstvení. To jsem velmi kvitoval.

Do otravného kopce

Další cesta vede ještě víc do kopce, je to spíš menší louže, dá se vypustit, pokud máte dost sil, dostanete se na vyhlídku na hoře Wielka Kopa (871 m n. m.). Tu už jsem nedal.

Foto: Vratislav Konečný

Modrá je spíš zelená.

Další stop mě odvezl do Marciszówa, kde jsem nastoupil na vlak do Sedzislawi, dalšího místa na trase. Na to, že to je regionální vlak, to byla nádherná, čistá a pro cestující příjemná souprava. O to horší je přestup na ČD do Trutnova.

Za vstup k jezírkům se neplatí.

Procházka Malou Prahou, polským městem spojeným s českou historií

Tipy na výlety

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám