Trochu mrazí z informací, že první zprávy o Blaníku byly od počátku spojeny s magickou mocí této hory. Už v roce 1404 pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburka nařídil (zřejmě na upozornění mistra Jana Husa) okolním farářům, aby zakázali putování lidu na Blaník.

Jakýsi člověk v okolí této hory prohlašoval, že Blaník je svaté místo a že tam odpočívají těla svatých apoštolů Petra a Pavla. Kdokoliv prý toto místo navštíví a přinese sebou dva tři kameny na stavbu kostela, dosáhne snáze věčné blaženosti...

Blaník

Jakýsi člověk v okolí této hory prohlašoval, že Blaník je svaté místo.

FOTO: fotobanka Profimedia

První variantu pověsti o Blanických rytířích zřejmě zachytil a zformuloval ve druhé polovině patnáctého století Mikuláš Vlásenický, zakladatel radikální utrakvistické sekty Mikulášenců. Ten prorokoval, že pokud se lidé nepolepší, pod Blaníkem se Češi osudově střetnou s nepřáteli země a bitva bude tak krutá, že se místní býkovický rybník naplní krví: „Potom pán bůh divnou pomoc svým učiní, a to z prostředku hory blanické (boží vojsko), kteréž tu pán bůh divnou mocí chová tajně. A to vyjedouc nepřátele mordovati bude a ze země ven vypudí...“

Blaník je spojován s řadou vidění a podivných zmizení lidí, kteří se v hoře ztratili a po několika letech se vrátili s přesvědčením, že v nitru hory prožili jen několik hodin...

Blaník je spojován s řadou vidění a podivných zmizení lidí, kteří se v hoře ztratili a po několika letech se vrátili s přesvědčením, že v nitru hory prožili jen několik hodin...

FOTO: Vladimír Haviar

Legendy o spícím vojsku nejsou v Evropě neobvyklé

Pro podobný mýtus nemusíme chodit daleko, několik jich najdeme v německy mluvících zemích, například v alpském Untersbergu nedaleko Salzburku. V nitru téměř dvoutisícového masivu hory podle pověsti spí císař Fridrich Barbarossa a podle jiné legendy v hoře čeká samotný Karel Veliký...

Když Untersberg roku 1834 na své pěší cestě do Itálie navštívil Karel Hynek Mácha, nazval jej německým Blaníkem. V době obrození se Blaník stal symbolem naděje, ale i alegorií osudu národa, který se po dvousetletém spánku probouzí k novému životu.

Václav Cílek na výletě s Květou Fialovou

První variantu pověsti o Blanických rytířích zřejmě zachytil a zformuloval ve druhé polovině patnáctého století Mikuláš Vlásenický, zakladatel radikální utrakvistické sekty Mikulášenců.

FOTO: Vladimír Haviar

Blaník je spojován s řadou vidění a podivných zmizení lidí, kteří se v hoře ztratili a po několika letech se vrátili s přesvědčením, že v nitru hory prožili jen několik hodin... Proč byla pověrám kolem Blaníku věnována tak mimořádná pozornost? Odpověď může znít neuvěřitelně. Jádro pověstí může pocházet už z keltských dob, ale přesnou odpověď zatím konvenční historie nezná.

Velký Blaník byl už osídlen několik století před naším letopočtem, žili na něm lidé halštatské a laténské kultury. Keltové na Velkém Blaníku vybudovali oppidum, které bylo chráněno dvěma řadami kamenných valů. Část se z nich dochovala, stejně jako stovky keramických střepů a části mlýnských žernovů. A v mýtech Keltů existují postavy, které žijí pod zemí, v paralelním světě v samém nitru hor... Že by předzvěst blanického vojska?

Vysílání pořadu:

sobota 30. července 18:30 ČT2

neděle 31. července 8:30 ČT2 (repríza)

čtvrtek 4. srpna 21:05 ČT2 (repríza)

Stránky pořadu naleznete zde.