Než ovšem na zmíněné Resslovo náměstí, které bylo pojmenováno po chrudimském rodákovi, vynálezci lodního šroubu Josefu Resslovi, vstoupíme, vydáme se na místo výrazně méně nápadné. Míříme do lesů nad Rabštejnskou Lhotou, nějakých pět šest kilometrů západně od Slatiňan. Cílem tu bude objekt, o němž se v průvodcích píše jako o stavbě malé či ještě menší. Což ovšem neznamená, že za návštěvu nestojí. Naopak.

Hrad Rabštejn (někdy se užívá označení hrádek a jméno Rabštejnek) byl postaven ve 14. století a již na konci století šestnáctého byl pustý. Majitelů měl víc – tím úplně prvním, kterého písemné dokumenty připomínají, byl Mikuláš z Rabštejna, jako poslední hrad koupil v roce 1575 Bohuslav Mazanec z Frymburka. O dalších deset let později už se o Rabštejnu (Rabštejnku) psalo jako o objektu pustém.

Vcelku krátké aktivní dějiny ve druhé polovině 19. století svým způsobem prodloužil kníže František Josef Auersperg – zbytky hradu nechal romanticky upravit pro pobyt panstva při lovech. Ale to již dnes není patrné. Rabštejn je zřícenina, jak se patří, několik kamenných zdí, jedna tak vysoká, že až budí dojem věže, to vše na ploše (odhadem) možná dvacet krát necelých patnáct metrů. Přesto dojem je z těch poskládaných kamenů uprostřed nádherného lesa takřka povznášející.

Dost možná ovšem autora podvědomě naladil i ovlivnil fakt, že mezi majitele Rabštejna patřili Šárovcové ze Šárova (dnešních Šarov na Zlínsku). Hrad jim patřil od konce 15. století do roku 1540, kdy objekt prodali městu Chrudimi. Těžko říct... Tak se po hrádku porozhlédněme a pak vzhůru na Chrudim.

Video

Rabštejn

Miroslav Šára, Novinky.cz

Necelých deset kilometrů na sever až severovýchod a jsme v Chrudimi. Město je to, jak už bylo řečeno, se spoustou architektonických skvostů, a také s odpovídající historií. To jest značně letitou. První písemná zmínka o Chrudimi pochází z roku 1055 – připomíná se v ní přemyslovský hrad, na němž v tom samém roce zemřel český panovník Břetislav I. V podobě sochy, jíž dělá společnost sošný Karel IV., se s Břetislavem při procházce v blízkosti náměstí brzy potkáme.

Hlavní skvosty jsou ovšem doma právě na Resslově náměstí. Jako první tu do oka padne původně gotický, později barokizovaný a ještě později radikálně regotizovaný kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14. století. S kostelem se váže řada až tajemných pověstí. Jedna z nich se např. týká obrazu Nejsvětějšího Spasitele z druhé poloviny 16. století, který se do Chrudimi dostal z rudolfinských sbírek Pražského hradu. V roce 1643 hráli na obraze Švédové, kteří v té době obsadili i Chrudim, kostky. Jelikož se nikomu nedařilo vyhrát, ze vzteku obraz probodali – a z míst zasažených ostřím začala vytékat krev. Obraz byl proto prohlášen za zázračný.

Kostel je ovšem nádhernou, přitažlivou stavbou i bez pověstí a legend. Stejně jako barokní morový sloup Proměnění Páně s kašnou z 18. století, stojící před kostelem v samém centru náměstí. Za vidění ve městě stojí i další kostely, kašny, sochy a uličky v jeho historickém centru.

Video

Chrudim

Miroslav Šára, Novinky.cz

PŘÍŠTĚ se vypravíme na východní Slovensko, k jeho severní hranici s Polskem. Nejprve se zastavíme v Kežmaroku, městě bohatém na památky. Neopomeneme si prohlédnout hrad, tři kostely a nádhernou renesanční zvonici. Další cesta nás pak zavede na slovensko-polskou hranici do oblasti Pienin. Cílem tu bude Červený Kláštor.