Hlavní obsah
Pohled na medúzy Foto: Petr Hejna

Za žraloky, želvami nebo mantami do Vídně? To není žert

Cestovní omezení budou zřejmě ještě dlouho bránit odlétat za podmořským světem do exotiky. Pozorovat nespočet obyvatel mořských hlubin, stejně jako se ponořit do deštného pralesa je ovšem možné i u „sousedů” ve Vídni, konkrétně v jedinečném Domě moře (Haus des Meeres).

Pohled na medúzy Foto: Petr Hejna
Za žraloky, želvami nebo mantami do Vídně? To není žert

Zajímavé je sama historie tohoto největšího akvária v Rakousku. Sídlí totiž v již na první pohled nezvykle působící vysoké budově, která v centru Vídně vyrostla jako protipožární, pozorovací a dělostřelecká věž protivzdušné obrany v letech 1943-1944.

Realizace budování postupně se rozšiřujícího akvária začala v roce 1957. Za zmínku stojí odskok do minulosti, a to do roku 1860, kdy bylo ve Vídni otevřeno návštěvníkům první mořské akvárium založené významným zoologem Gustavem Jägerem.

Klaun očkatý

Foto: Petr Hejna

Mořská voda byla pravidelně po železnici dopravována zásilkami od Středozemního moře, nákladný provoz bylo nutno po čtyřech letech jako ztrátový ukončit. To však oblíbenému ideovému nástupci Domu moře vzhledem k narůstající návštěvnosti, často i opakované, zjevně nehrozí.

Budova věže s expozicí Haus des Meeres má půdorys jen 15 krát 31 metrů a výšku 47 metrů. To však nebrání tomu, aby prostor byl plně využit na všech deseti patrech (v jedenáctém je umístěna kavárna, poskytující panoramatický výhled na Vídeň). Některá akvária tudíž prochází více podlažími a nabízí tak pohled z různých úhlů a perspektivy.

V Atlantickém tunelu

Foto: Petr Hejna

Hned v přízemí je možno pozorovat čilý ruch majestátně plujících mant a drobných žraloků vouskatých při průchodu desetimetrovým Atlantickým tunelem pod nádrží o objemu 500 000 litrů. Kladivouni, jako jedni z posledních přírůstků, zabydleli patro desáté v menším, 150 000 litrů vody jímajícím akváriu.

Smutnou událostí byl 7. květen 2007, kdy krátce po vpuštění do nového akvária o objemu 300 000 litrů tam uhynuli transportovaní žraloci černoploutví, a to vzhledem k jejich náchylnosti ohrožení stresem, jak potvrdily zkušenosti i jiných zoologických zahrad. Další jedinci, vpuštění o měsíc později, se již ovšem aklimatizovali bez problémů.

Zejména děti využívají možnost nakouknout do některých z akvárií (je zde nespočet i dalších menších) kulovými pozorovatelnami, koncipovanými jako potápěčská přilba, tvořícími stěnu akvária.

Mořská želva

Foto: Petr Hejna

Nechybí nádrže věnované sladkovodním rybám, mořským koníkům, medúzám, sasankám, chobotnicím, krabům, korálovému útesu Rudého moře, nebo další prostorné s obrovskou karetou, v jiné nádrži zase pravidelně o stěnu útesu naráží umělý příboj. K vidění jsou také plazi i bezobratlí, ještěři a krokodýli, nebo umělá krápníková jeskyně. UV světlo zase dává vyniknout pod ním zářícím jedovatým štírům.

Zcela jiný svět nabízí deštný prales, situovaný do prosklené přístavby vysoké 20 metrů, tudíž ve výši několika podlaží. Drobní tamaríni a menší opičky i tropické ptactvo tento prostor obývají zcela volně, ryby a želvy zde jsou již pouze sladkovodní, opět je zde instalovaný průhledový „želví" tunel.

Pro návštěvu je žádoucí si vyhradit rozhodně několik hodin, při pozorování pestrého života v rozličných biotopech čas utíká neuvěřitelně rychle - jedná se o plochu zhruba 5 000 m² s více než 10 000 zvířaty. Akvárium je bezbariérové, platí zde však limit maximálně tři vozíčkáři v objektu současně, všechna patra jsou propojena výtahem a často se dá před akváriem posedět.

Pirani

Foto: Petr Hejna

Vzhledem k situaci s koronavirem je momentálně zrušené sledování krmení žraloků, piraní a plazů, kdy hrozí větší srocování návštěvníků, a ani se nepořádají hromadné zájezdy a školní výpravy, takže naopak jedinec nebo rodina si návštěvu fascinujícího podmořského světa užijí v klidu.

Otevřeno je 365 dnů v roce od 9 do 20 hodin.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků