Hlavní obsah
Plavba lodí představuje neotřelý způsob, jak poznat Nizozemsko. Foto: Petr Veselý, Právo

Z Utrechtu do Fríska. Poznejte Nizozemsko z paluby lodi

Zajímavý způsob, jak poznat Nizozemsko, je projet ho na motorové lodi. Celá země je totiž protkaná doslova sítí vodních kanálů. Pro milovníky tohoto typu cestování, kterým se říká skippeři, není lahůdkou jen Amsterdam, ale také méně známý Utrecht. A nejen tam jsme se vypravili.

Plavba lodí představuje neotřelý způsob, jak poznat Nizozemsko. Foto: Petr Veselý, Právo
Z Utrechtu do Fríska. Poznejte Nizozemsko z paluby lodi

Naše pronajatá loď nebyla žádné žihadlo. Její rychlost se pohybovala mezi rychlou chůzí a pomalou jízdou na kole (7 až 14 kilometrů v hodině). Proto ji po krátkém zaškolení v přístavu může řídit každý, komu je alespoň 18 let. Loď nesmí být delší než 15 metrů. Je na ní kuchyňka, obývák, tedy jídelna, koupelna, záchod a několik kajut.

Kormidelník pluje podle itineráře. Má v něm popsanou trasu, zdymadla i zvedací mosty. Za průjezd pod některými posádka platí. Peníze často dává do dřeváku. Visí na konci jakéhosi rybářského prutu, který obsluha mostu spustí na palubu lodi.

Hlavní studentské město

Vplouváme do historického centra Utrechtu. Nábřeží tu má dvě úrovně. Jednu na náplavce přímo u kanálů, které protínají město. Kdysi tu byly sklady, dnes tady většinou najdete restaurace, vinárny, kavárny nebo bary. Druhá úroveň je asi tři metry nad hladinou vody, kde už jsou chodníky, ulice, obchody, úřady...

V podvečer naše lodě vyplouvají na projížďku městem. Domy, náplavky, ale i mosty, jsou hezky osvětlené a jejich obraz se odráží na hladině. Někde svítí dokonce mostní oblouky a osvětlení mění svou barvu. Nasvícená je i většina budov a řada bílých schodišť vedoucích z ulice k vodě. Je to taková malá městská světelná show.

Utrecht je studentským městem. Přesto je ale o poznání klidnější než Amsterdam.

Foto: Petr Veselý, Právo

Nad tou záplavou světel se tyčí 112 metrů vysoká katedrální věž Domtoren, samozřejmě působivě nasvícená. Má 50 zvonů a na její vrchol vede 452 schodů. Je z ní nádherný výhled na město a za jasného počasí vidíte dokonce Amsterdam. V místě, kde se triumfálně tyčí k nebi, bylo kdysi centrum hrdé římské osady Trajectum. Po jejím lesku a pýše tu ale nezbylo prakticky nic.

V Utrechtu jsme potkávali hodně mladých lidí. Je univerzitním městem a nejrůznější obory tu studuje 40 tisíc studentů. Jejich oblíbené podniky často poznáte podle množství kol, které parkují v jejich okolí. Pokud se do nich vydáte, obvykle narazíte na veselou atmosféru, dobré služby a relativně přátelské ceny.

Utrechtským kanálům se říká grachty. Vyznačují se dvěma podlažími.

Foto: Petr Veselý, Právo

Utrecht se stal důležitým střediskem kultury a vzdělanosti už v 11. století. Amsterdam byl v té době zanedbanou rybářskou osadou. Město je navíc posedlé muzei. Najdete jich tu čtrnáct, a nejkurióznější z nich je muzeum kanalizace.

Naše loď tiše klouzala po hladině vodního kanálu. V centru, kde je hodně hospod, to žilo bujarým životem. Jakmile jsme ale zajeli trochu stranou, ruch utichl a město se tiše propadalo do usedlého měšťanského života.

Uklidňující cesta na sever

Na sever Nizozemska míří často lidé, kteří chtějí při plavbě po kanálech vypnout a psychicky se odreagovat. Ordinují si ji místo prášků na uklidnění. Je tady menší provoz a idylická krajina. Když proplouváte úhledně upravenými nizozemskými nížinami kolem domečků s květinami, máte chvílemi pocit, jako byste pluli spíš zahrádkou než obyčejnou krajinou.

Cestou míjíte bezpočet zakotvených lodí a spoustu hausbótů. Ty Nizozemci využívají většinou jako chaty. Život na vodě a na kanálech je pro většinu z nich druhou přirozeností.

Větrné mlýny se v Nizozemsku používaly zejména k vysoušení půdy. Mletí obilí bylo až druhotnou funkcí.

Foto: Petr Veselý, Právo

Mlýnů po cestě potkáte nespočet. Některé jsou obydlené, v jiných jsou muzea.

Foto: Petr Veselý, Právo

Městečko Zoutkamp leží na okraji přírodního národního parku Lauwersmeer, třetího nejhezčího v zemi. Pěkně upravená promenáda u přístavu vypadá poklidně. Téměř nic už nepřipomíná zuřivou bitvu, která se tu v 16. století odehrála mezi Holanďany a Španěly o bývalou pevnost. Snad jen osamocený kanon u domku na hrázi.

Když pevnost ztratila svůj smysl, protože se začalo válčit jinak a jinde, vznikla tu chudá rybářská vesnice. V posledních letech krásně prokoukla a stala se oblíbeným místem, kam připlouvá hodně plachetnic a motorových lodí. Svéráznou vzpomínkou na rybářské časy je stánek pod hrází u zdymadla, kde dělají výborné rybí pokrmy. Tak skvělého zavináče, jako jsem si dal tady, jsem ještě nejedl. Mezi další speciality patří kibbeling, treska v křupavém těstíčku s majonézou, nakládaný sleď s okurkou i s cibulí a krevety.

Malebná nizozemská městečka působí jako balzám na duši.

Foto: Petr Veselý, Právo

Dva větrné mlýny v městečku jsou hezky udržované a nasvícené. Kolem kanálů jich potkáte spoustu, většinou ve velmi dobrém stavu. Dnes už nepřečerpávají vodu ani nemelou mouku. V některých jsou muzea nebo skanzeny, jiné lidé využívají k bydlení, třeba jako svéráznou chalupu.

Zakotvili jsme u mlýnů a vydali se do centra Dokkumu. Nizozemci usedali v přízemních domečcích za okny bez záclon k večeřím, televizím a nejrůznějším zábavám. Člověka lákalo koukat jim do obýváku a do kuchyně, na druhou stranu měl pocit slídila, který leze lidem do soukromí. Tradice oken bez záclon prý vznikla díky protestantům. Z přesvědčení, že lidé, kteří žijí počestně, nemají co skrývat.

Lodí se dostanete až na sever Nizozemska do Fríska.

Foto: Petr Veselý, Právo

Malebné městečko Dokkum je vyhlášené svými butiky a obchody s oblečením. My jsme se do něj vydali na pivo a na něco k sezobnutí. Ochutnali jsme jednu z holandských specialit, bitterballen, koule z mletého hovězího masa uvařeného v guláši a osmažené v křupavém obalu. Někde přidávají do koulí brambory i sýr. K tomu jsme si dali tmavé fermentované pivo IJbok, které se vaří jen na podzim.

O romantiku není na lodi nouze.

Foto: Petr Veselý, Právo

Regionální specialitou je destilát Beerenburg. Existuje ho řada variant. Základ obvykle tvoří gin, do kterého se přidávají různé hořké byliny. Základem může být i brandy, opět ochucená různou kombinací bylin. Dokkum se stal známým i svou kávou se šlehačkou, kterou barman „vytuní“ trochou Beerenburgu.

Na podzim se kanály zamykají

Dále už to bylo stručné. Leeuwardenem jsme jen projeli. Šikmou věž Oldehove, která připomíná tu v italské Pise, jsme si nafotili z vody, a do muzea slavné špionky Maty Hary se musíme podívat jindy. Malebné městečko Grou jsme prošmejdili za hodinku.

Pak jeden ze skipperů slavnostně vložil půlmetrový klíč do vod zdejšího přístavu a několika větami završil rituál uzamykání kanálů. Odehrává se na konci října a ukončuje plavební sezónu. Na jejich odemykání sem skippeři zase přijedou začátkem dubna.

Praktické rady na cestu do Nizozemska

Do nizozemských přístavů, kde si můžete vypůjčit lodě, je nejjednodušší přijet autem. Do Amsterdamu je to z Prahy necelých 900 kilometrů, naštěstí po dálnici.

Plavby na začátku a na konci sezóny (duben a říjen) patří k cenově dostupnějším, zvlášť, když se domluví víc lidí a využijí kapacitu lodě naplno (pronájem lodi přijde na prodloužený víkend na čtyři až pět tisíc korun na osobu).

Užitečné informace o zemi najdete na www.holandsko.cz

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků