Hlavní obsah
Barevné paláce symbolizují sociální status. Foto: Profimedia.cz

V Rumunsku se tyčí romské paláce, symbol prestiže

Na rumunském venkově nebo na okraji měst se neuvěřitelné asijské pagody třpytí tisíci ornamenty, v kontrastu k okolním skromným domkům. Jsou to romské paláce, neobvyklý architektonický jev vyjadřující touhu po společenské prestiži v rámci marginalizované menšiny. Píše o tom agentura AFP.

Barevné paláce symbolizují sociální status. Foto: Profimedia.cz
V Rumunsku se tyčí romské paláce, symbol prestiže

Tyto paláce, jichž se tisíce objevily po pádu komunismu v souvislosti s tím, jak někteří Romové zbohatli, se poznají podle úctyhodných rozměrů a bohatě zdobených průčelí, sádrových soch a mramorových sloupů. Nesou někdy znaky dolaru nebo logo některé slavné německé značky automobilů. Překvapují však zejména jejich střechy v podobě pyramid připomínající paláce Dálného východu.

Podle rumunského architekta Rudolfa Gräfa, autora studie o těchto palácích, jsou tyto stavby jakýmsi vyostřením typicky rumunských architektonických prvků. „Často jsou až směšné a kýčovité, ale romská architektura odráží paradoxně část rumunské historie, na rozdíl od soudobé architektury, kterou realizuje sám stát,” říká.

Kromě asijsky vypadajích střech zaujmou také symboly známé automobilky.

Foto: Profimedia.cz

Tyto stavby se liší podle regionů: v centrální Transylvánii se inspirují katolickými kostely, v Banátu na jihozápadě kopírují neoklasicistické objekty, zatímco na jihu a na východě odrážejí novorumunský styl připomínající tradiční domy vesničanů nebo bojarů, zdůrazňuje Gräf.

Někdy tyto konstrukce prostě kopírují oficiální stavbu, která se majitele nějak dotýkala: v obci Buzescu na jihu si dal Dan Finutu, zámožný Rom zesnulý v roce 2012, postavit repliku tribunálu, který ho v 90. letech odsoudil k trestu vězení za vyděračství.

Jde i o sousedskou konkurenci

Pád Ceauseskova režimu koncem roku 1989 povzbudil tuto nomádskou menšinu, aby si upevnila svou identitu poté, co byla po staletí odsouzena k otroctví a za komunismu nuceně asimilována. „První paláce byly postaveny v 90. letech, když Romové získali zpět část zlata, které jim zabavili komunisté,” říká jeden z romských předáků v Buzescu Costica Stancu.

Komunistický režim na základě dekretu z roku 1978 zkonfiskoval zlaté šperky, které si romské ženy předávaly z generace na generaci. Další Romové si vydělali peníze prodejem starého železa nebo na melouchu a za to si postavili domy, které se měly třpytit a budit úctu a přitom odrážet společenský žebříček panující uvnitř této menšiny s asi dvěma miliony členy, jichž většina žije stále v bídě.

Údržba domů je velmi nákladná.

Foto: Profimedia.cz

Tyto paláce mají být podle Gräfa výrazem prestiže a úspěchu svých majitelů, ale i konkurence mezi sousedy: k počáteční stavbě se přidělávají další patra, další věže a stále impozantnější sloupy, podle toho, jak majitelé bohatnou a jak se mění jejich vkus. Tyto paláce si hojně fotografují turisté a kromě několika výjimek nejsou jejich architekti známi. Stejně tak zůstávají zahaleny tajemstvím zdroje financování těchto staveb.

Majitelé většinou obývají jednu či dvě místnosti a velké sály v přízemí plné mramoru a zlatých ozdob slouží jen k oslavám. „Údržba je velmi náročná. Mnoho staveb v Buzescu již vypadá opuštěně a rozestavěné paláce nebudou kvůli nedostatku peněz dokončeny,” říká Stancu, který sám žije v malém domku se zahrádkou.

Z Rumunska v posledních letech odešly více než čtyři miliony lidí a v některých vesnicích žijí už jen staří lidé. „Není to už takové jako dřív. Lidé odešli, někteří do Bukurešti, jiní do ciziny. Chtějí si tam vydělat a zůstat tam,” říká trpce před impozantním vchodem do svého paláce šedesátnice Lidia.

Může se vám hodit na Firmy.cz:
yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků