Opomíjené místo nedaleko Plitvických jezer stojí za zastavení

Jedná se o město Slunj, kde na soutoku řek Slunjčica a Korana se nachází malebná lokalita Rastoke. Průzračné nazelenalé vody Slujničice zde protékají soustavou starých mlýnů a dalších hospodářských budov, aby s hukotem splynuly s Koranou, řekou tekoucí od Plitvických jezer.

Tato prastará mlynářská osada vzala za své během občanské války v 90. letech, ovšem po obnově stavení vypadají, jako by zde stála od nepaměti. První obrazová dokumentace zdejších mlýnů pochází z roku 1789, a to v mědirytině cestovatele Belsazara Hacqueta, písemný popis pak je starší, konkrétně z roku 1689 z brku barona Johanna Weikharda von Valvasor, popisujícího opevněné město, most a mlýn.

Rastoke, něco jako po našem roztoky, jsou pod tímto názvem zmiňovány knězem, filologem a spisovatelem Adolfem Veberem Tkalčevićem. V době největšího využití bylo v provozu 22 mlýnů, nástup elektrifikace jejich význam postupně oslabil.

Chléb z Rastoke (chorvatsky rastočki domaći kruh), zadělávaný vodou ze Slujnčice, jehož hlavními surovinami byla pšenice, kukuřice, žito, proso a ječmen, byl vyhlášený po celém Chorvatsku.

Nad městem stojí jak zbytky starého opevněného hradu, zbudované pro ochranu před nájezdy Osmanů, tak napoleonské pevnosti – Slunj Francouzi ovládali od roku 1809 do roku 1813 a dodnes zde stojí dům bývalého generálního guvernéra, maršála zdejších francouzských provincií Auguste Marmonta.

Další možnost seznámit se s atmosférou tohoto místa umožní přespání v některém z apartmánů, buď ve městě, nebo přímo v zmodernizovaných mlýnech, cenu za přespání může vykompenzovat úspora za dálniční poplatky a poutník tak může dojít k naplnění známého rčení, že i cesta je cílem.

Zapomeňte na již zastaralé informace, dohledatelné na internetu, že vstup je zdarma, skutečnost k říjnu 2021 je taková, že za prohlídku je vyžadována úhrada ve výši 30 kun za dospělou osobu, stejně tak dříve bezplatné parkováni na odbočce z hlavní silnice je tarifováno částkou 6 kun za hodinu. Drobní škudlilové mohou nechat auto zdarma na odpočívadle a stejně tak bez úhrady okouknout alespoň největší vodopády, kterými Slunjčice padá do Korany.

Často bývá Slunj uváděno jako město koček, údajně díky jejich nejvyššímu počtu na hlavu v Chorvatsku, nicméně taková Jelsa na Hvaru by Slunji dala takříkajíc na frak. Zato přídomek „malá Plitvická jezera“ již není tak od věci. I zde travertin vytváří usazeniny formující tvar a vzhled kaskád. Vodopádů je zde více než dvacet, romantický název Vlasy víly má největší z nich.

Nebýval zde odjakživa, v noci ze 6. na 7. března roku 1914 totiž došlo v důsledku propadu řečiště Korany k velkému skluzu travertinové bariéry a tím vznikly nejvyšší, od silnice snadno pozorovatelné vodopády.

O dalších 30 kilometrů dál pak již čeká cestovatele pravý klenot chorvatské přírody, kterým jsou Plitvická jezera. Na nich došlo již mnohem dříve k dosti nepříjemnému jevu, zvanému parkování, zpoplatněné je podle doby stání, takže k ceně celodenního vstupného ve výši 250 kun v sezoně, je nutno přičíst další náklady – časy, kde parking sloužil jako nocoviště autoturistů, jsou dávno pryč.

Hory nabízejí mnoho dalších pěkných zastavení, jen je třeba být obezřelý a nepodceňovat, že pět kilometrů dlouhá vesnice s několika vybombardovanými domy je ideální pro odchyt řidičů překračujících povolenou rychlost. Tak nějak to vypadá, že v hledáčku jsou zejména zahraniční řidiči, takže spěchající domorodce radno ignorovat.

Když už tedy turista míří touto trasou do slunné Dalmácie, rozhodně by neměl vynechat zmíněná „profláknutá“ Plitvická jezera – poklad na Stříbrném jezeře zde však nenajde, jen fascinující poklady přírody.

Další nekolotočářskou atrakcí je Národní park Krka se svými – opět s filmovým Vinnetouem – spjatými vodopády, římskými památkami, pravoslavným klášterem, stopami císaře Franze Josefa...

Chorvatsko opravdu nejsou jen přeplněné pláže na Makarské riviéře, milovníkům autentičnosti svojí komerčností zcela odpudivá, údajně však nejkrásnější pláž Zlatni Rat na Bolu, ale i působivá vnitrozemská místa, stejně jako naprosto liduprázdné zátoky, například na ostrově Hvar.

NP Plitvice i NP Krka, stejně jako Rastoke, se rozhodně vyplatí navštívit i po sezoně, nejen vzhledem k nižší ceně – jednak je tu méně vcelku obtížných, povrchních, hlučně šum vody s mobily v roce překřikujících masových rychloturistů, jednak vidět třeba místo vodopádů ledopády v zimě, musí být neskutečný zážitek.

Může se vám hodit na Firmy.cz: