Hlavní obsah
Interiér poutní kaple v obci Loreta zdobí fresky s náboženskými motivy. Foto: Kateřina Hubertová, Právo

Podhůří Šumavy v okolí Klatov nabízí kromě krásné přírody a dalekých výhledů až na šumavské vrcholky také svědky dávné historie. Třeba v okolí obce Loreta můžete navštívit hned dvě poutní kaple, jejichž osudy se liší.

Interiér poutní kaple v obci Loreta zdobí fresky s náboženskými motivy. Foto: Kateřina Hubertová, Právo
Klatovskem ke kapli u obce Loreta

Zatímco hezky opravená loretánská kaplička v centru vesnice Loreta nabízí zajímavý architektonický koncept kaplí inspirovaných údajným domem Panny Marie v Nazaretu, nedaleko v lese stojí kaple Jana Nepomuckého, z níž zbylo už jen torzo. Je to však místo s neuvěřitelně působivou atmosférou, navíc nenásilně doplněné soudobou uměleckou instalací cihelné kapky uprostřed podlahy.

Než vyrazíte do lesů, nezapomeňte si prohlédnout samotné Klatovy, které by mohly sloužit jako učebnice architektury. Obdivovat tu můžete klasické uspořádání měst zakládaných ve třináctém století s velkým náměstím a šachovnicovou sítí ulic. To nejlépe doceníte, pokud vystoupáte na vršek Černé věže, z níž je město jako na dlani. Komu by to ještě nestačilo, může se vydat na nedaleký hrad Klenová, který kromě krásných výhledů na Šumavu nabízí i galerii soch pod širým nebem.

Kapka nebo rozhledna

V lese nedaleko obce Loreta je ukryté místo tak tajemné a krásné, že byste to ani nečekali. Střechu sice barokní kaple svatého Jana Nepomuckého nemá, ale kruhový průhled do nebe je působivější než jakákoli kupole. Také se nezapomeňte podívat pod nohy, cihly, po nichž chodíte, tu totiž nejsou náhodně. Dílo pojmenované Kapka aneb Hladina hloubky chátrající kapli dokonale doplňuje.

Z kaple Jana Nepomuckého zbylo už jen torzo.

Foto: ČTK

Postavena byla roku 1730 pro Maxmiliána Norberta Krakovského, ale svému účelu sloužila jen krátce. V roce 1783 přestala být využívána a od roku 1790 byla ponechána svému osudu. Ještě před druhou světovou válkou byla opuštěná kaple využívána jako rozhledna. Dodnes se ze čtyřboké patrové barokní kaple dochovalo jen monumentální torzo.

To v roce 2013 doplnilo dílo vytvořené z tisíců starých cihel, připomínající zvlněnou vodní hladinu, do níž spadla obří kapka. Netypickou podlahu s názvem Kapka aneb Hladina hloubky vytvořila Kristýna Kužvartová z cihel, které lidé v okolí vyhazovali. Cihly tu jsou, i s ohledem na ochranu památky, jen volně naskládané. Postupem času se tak dílo rozpadá. Stejně jako kaple, jejíž je součástí. Cihlová kapka se do kaple dostala v rámci projektu Zaniklé a ohrožené kostely, který má tyto pozapomenuté památky oživit.

Svatá chýše

Za zastavení stojí i samotná vesnice Loreta, kde mají také jednu velmi zvláštní kapli. Ta na první pohled zaujme dvěma vchody vedle sebe. Jde totiž o loretánskou kapli. Svatá chýše Loreta je označení pro údajný dům Panny Marie v Nazaretu v Palestině, který byl podle legendy na konci 13. století přenesen anděly z Izraele do Itálie, kde nyní stojí v bazilice v obci Loreto. Od 16. do 18. století byly stavěny napodobeniny Lorety v katolických zemích Evropy.

Poutní kaple v Loretě je poměrně jednoduchá stavba obdélníkového půdorysu zdobená erby Kolowratů a Vrbnů na východním průčelí a obrazem Panny Marie Loretánské. Uvnitř kaple můžete vidět fresky s náboženskými motivy, netradičně umístěné na cihlových stěnách. Obdélníkovou místnost kaple dělí na dvě části dřevěná přepážka, před níž se nachází oltář.

Kapli nechala v osadě, v té době ještě nazývané Vobora, vystavět po vzoru svaté chýše v roce 1711 hraběnka Marie Barbora Kolowratová, manželka nejvyššího komořího v Čechách Maximiliána Norberta hraběte Krakowského z Kolowrat. Po roce 1730 se Vobora podle kaple přejmenovala na Loretu.

Obec Loreta pak byla od konce 19. století vyhlášeným výletním místem Klatovanů, kteří sem mířili nejen do poutní kaple, ale také do vyhlášeného Hejlíčkova hostince, kde se často konaly různé taneční zábavy a představení ochotníků z okolí.

Významná architektura

Podívejte se také do historického centra města. Díky pravidelnému půdorysu se čtvercovým náměstím a šachovnicovým systémem bloků patří město k nejvýznamnějším příkladům kolonizačního urbanismu 13. století. V dalších staletích přibylo městské opevnění, které se dochovalo dodnes.

Klatovy zažily největší hospodářský rozmach, doprovázený bohatou stavební činností, v 16. století, kdy vznikly dodnes zachované a siluetu města tvořící věže Černá a Bílá. Z Černé věže, vysoké více než jednaosmdesát metrů, na jižní straně náměstí si prohlédnete celé centrum a lze dohlédnout až na Šumavu. Věž, která měla být symbolem bohatství města, je dílem Antonia de Sally a byla postavena mezi lety 1547 až 1557 z neomítnutých tesaných kvádrů. Na ochoz v pátém patře vede 226 schodů.

Při pohledu z Černé věže (nalevo) máte město jako na dlani, uprostřed kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce

Foto: Kateřina Hubertová, Právo

Z věže jistě nepřehlédnete majestátní barokní jezuitský kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce, který se nachází přímo na náměstí u paty věže. Kostel s bohatě zdobeným průčelím je spojen s několika slavnými architekty: původní plán z roku 1656 je od Carla Luraga, později se na jeho úpravách podílel Giovanni Domenico Orsi a barokní portály pocházejí z dílny Kiliána Ignáce Dienzenthofera.

Katakomby a Bílá věž

Pod kostelem naleznete rozsáhlé podzemní prostory, ve zdejší kryptě byli pohřbíváni členové jezuitského řádu a významné osobnosti města. Důmyslně řešený větrací systém umožňuje udržovat teplotu vhodnou pro konzervaci mumifikovaných těl. Klatovské katakomby jsou přístupné, pokud vás ovšem pohled na několik desítek mumií spíše nevyděsí.

Druhá z klatovských věží, Bílá, byla původně zvonicí a stojí v blízkosti gotického arciděkanského chrámu Panny Marie v jedné z uliček nedaleko náměstí. Přímo na náměstí pak za pozornost stojí barokní lékárna U Bílého jednorožce s vybavením z 18. století. Motiv jednorožce inspiroval i nedalekou kavárnu, kde si můžete po prohlídce města odpočinout a posedět na zahrádce s výhledem na náměstí.

Barokní lékárna U Bílého jednorožce

Foto: Kateřina Hubertová, Právo

Pouhých třináct kilometrů západně od Klatov se nachází zřícenina hradu Klenová, kterou můžete doplnit výlet po Šumavském podhůří. Rozlehlá zřícenina významného středověkého hradu dnes slouží jako galerie pod širým nebem. Hrad vznikl ve třináctém století na obranu obchodní stezky do Bavorska. Žil tu rod pánů z Klenové, nejznámějším rodákem pak byl Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic.

Od 17. století hrad chátral, a to až do století devatenáctého, kdy k němu byl přistavěn novogotický zámek a komplex dalších obytných a hospodářských budov s kaplí, vilou, sýpkou či statkem.

Zřícenina hradu Klenové s galerií soch pod širým nebem

Foto: Kateřina Hubertová, Právo

Z Klatov do Lorety se dostanete po červené turistické značce. Odtud vás ke kapli Jana Nepomuckého lesem dovede žlutá. Z Lorety do Klatov se vrátíte po cyklostezce přes vesnici Lomec. Kdo chce vyrazit na Klenovou, vydá se od kaple po žluté do Týnce a odtud po silnici do vesnice Klenová a dále vzhůru na hrad. Celkem vás čeká příjemná asi patnáctikilometrová procházka.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků