Hlavní obsah
Katedrála Panny Marie je dominantou Antverp. Foto: Profimedia.cz

Antverpy proslavily především diamanty

Která oblast je v belgických Antverpách nejbezpečnější? Každý z místních vám řekne, že je to okolí hlavního nádraží. Aby se našinec divil ještě víc, okolí antverpského nádraží má pověst jedné z nejbezpečnějších čtvrtí v Evropě vůbec.

Katedrála Panny Marie je dominantou Antverp. Foto: Profimedia.cz
Antverpy proslavily především diamanty

V blízkosti nádraží je totiž spousta klenotnických obchodů, ale zejména je tam diamantový okrsek, nebo také diamantová míle, centrum obchodu s diamanty, které toto belgické město proslavily.

Antverpy jsou po Bruselu druhou metropolí belgických Flander, nebo, chcete-li, Vlámska. Zatímco Brusel se stává stále více metropolí Evropy a „belgickosť” z něj kvapem mizí, Antverpy se snaží, aby se v kosmopolitním kadlubu neroztavilo to původní, na čem si zakládají.

Na Hoveniersstraat, kousek od nádraží, jsou tři ze čtyř antverpských diamantových burz a sídlí tam i Vysoká rada, rozhodující světová autorita pro certifikaci drahých kamenů. Říká se, že v trezorech v podzemí diamantové míle je uloženo přes třicet tun drahého kamení.

Sedm staletí

S diamanty se v Antverpách obchoduje sedm staletí a stejně dlouho se tam zpracovávají. Sedm z každých deseti diamantů, které se dostanou na trh, údajně projde Antverpami.

Kdysi se obchody uzavíraly v hostincích. Nebylo to moc bezpečné, a tak postupně vznikla dnešní diamantová čtvrť. Celá je hlídána policií a soukromými bezpečnostními agenturami, každé hnutí sledují kamery, pod zemí jsou trezory a nad nimi uzavřené „kluby".

Na klenotnictví s diamanty narazíte skoro na každém kroku.

Foto: Profimedia.cz

Sem tam projdou po ulici ze dveří do dveří dobře oblečení muži s kufříkem, připevněným řetízkem k zápěstí. V pohárech jiskří šampaňské a cinkají kostky ledu. Led v šampaňském!? Ano, je to totiž taková hra. V každé kostce ledu je zamrzlý drobný průsvitný kamínek. Až led roztaje a kamínek sklouzne na dno poháru, můžete hádat: je to opravdový briliant, nebo jen vybroušené sklíčko? Pravdu vám nakonec vyjeví odborník.

Tak vypadá diamantová party, jedna z atrakcí, které si v Antverpách můžete dopřát. Už sedmé století se v tomto městě zpracovávají diamanty do podoby briliantů a značka Cut in Antverp (Broušeno v Antverpách) je světovou známkou kvality.

„A co takhle Amsterdam?" položil jsem pichlavou otázku dámě, která ve World Diamond Centre chválila antverpské brusiče. „Ano, laici, kteří těmhle záležitostem moc nerozumějí, znají spíše amsterdamské brusírny. Ti, co se vyznají, vědí, kam se obrátit," oplatila mi stejnou mincí.

Nouze je naučila

Do konce 14. století byly střediskem zpracování diamantů a obchodu s nimi vlámské Bruggy. Když pak kanál Zwin, který pojil město s mořem, zaneslo bahno, pohřbilo význam tamního přístavu a s tím i obchod a další hospodářskou činnost. Většinu toho na čas převzaly Antverpy. Včetně diamantů.

S reformací a s válkou proti španělským Habsburkům, mezi jejichž državy Vlámsko patřilo, přišel úpadek. Koncem 16. století přešla velká část diamantového podnikání do nizozemského Amsterdamu. Ten byl už tehdy kosmopolitním městem, které na rozdíl od ostatní Evropy poskytovalo nejen náboženskou svobodu, ale i řadu dalších, na tehdejší poměry nepříliš obvyklých občanských práv. Pro obchod s diamanty to bylo velmi důležité, neboť se jím zabývali především Židé a také Indové, jejichž země byla až do poloviny 18. století jediným dodavatelem diamantů na mezinárodní trhy.

Diamant připomíná i jedna z posledních staveb zesnulé architektky Zahy Hadid.

Foto: Profimedia.cz

To nejlepší, co z Indie přišlo, si nechávali v Amsterdamu, méně kvalitní kameny prodávali do Antverp. „To nám nakonec hodně pomohlo, protože zdejší brusiči museli prokazovat daleko větší zručnost, aby z méně kvalitních diamantů zhotovili prvotřídní drahokamy," vysvětlovala průvodkyně v diamantovém centru.

Antverpám se vedoucí postavení vrátilo poté, co byl v roce 1866 nalezen první diamant v Jižní Africe. Krátce nato propukla diamantová horečka, Indie přišla o svůj monopol, trh se začal sytit a potřeboval nové zpracovatelské kapacity.

Do diamantového okrsku přichází 85 procent všech na světě vytěžených diamantů, vzniká tam nebo tudy projde polovina diamantů zpracovaných a 40 procent diamantů určených k průmyslovému využití. To vše zaměstnává 35 tisíc lidí a roční obrat tohoto podnikání se pohybuje kolem 23 miliard dolarů. (Všechny tyto údaje se zdroj od zdroje liší, ale tak nějak to asi bude.)

Z otce na syna

Tak jako například o profesi kuchařské či krejčovské se vedou spory, zda je to spíše řemeslo, nebo umění, je to stejné i s brusiči diamantů. Je to řemeslo, které velmi často přechází v umění. „Diamant ztrácí zpracováním zhruba polovinu své váhy. Tím klesne i jeho cena, takže nezbývá než ji vrátit zpět kvalitou zpracování," vysvětlila Ingrid Segersová v antverpském Diamondlandu.

Na hlavním náměstí nebudete ochuzeni o typickou belgickou architekturu.

Foto: Profimedia.cz

Méně kvalitní kameny se dnes zpracovávají většinou mimo Evropu, hlavně v Indii a na Srí Lance. V Antverpách, jak ujišťovala Ingrid Segersová, se brousí jen ty opravdu cenné kusy, neboť tamní mistři brusiči jsou umělci s citem pro to, co se ze kterého kamene dá udělat, aby nejlépe vynikly jeho přirozené vlastnosti.

V Antverpách jsou rody, v nichž se brusičské umění se všemi jeho taji předává z generace na generaci. I do tohoto oboru však začíná pronikat hi-tech; počítačem řízené stroje už dokážou v ledačems nahradit člověka. Nenahradí však jeho cit, takže to zadání, směřující k získání dokonalého briliantu, musí tak jako tak určit člověk.

Kdyby se vám někdy poštěstilo najít skutečný diamant, vězte, že je třeba nad jeho dalším osudem hodně přemýšlet. Stává se totiž, že kamínek rozříznutý na dvě části má po vybroušení každé z nich hodnotu třikrát větší, než kdyby byl vybroušen v celku.

Lendlova raketa, ztracené klenoty

Pokud vám stačí zběžné nahlédnutí do světa diamantů, navštivte Diamondland. Je to něco na způsob předváděcí síně a vzorkovny. Vstup je volný, uvidíte spoustu fotografií, živé brusiče a za pár set nebo pár tisíc eur si budete moci pořídit jiskřivý kamínek.

Zajímavější je ale Muzeum diamantů na náměstí Královny Astrid (Astridplein) před hlavním nádražím. Když si muzeum projdete, budete si na konci připadat jako znalec drahých kamenů. Dozvíte se, že brilianty, tedy opracované diamanty, se tradičně hodnotí podle čtyř C (carat, clarity, colour, cut), tedy podle váhy, čistoty, zbarvení a vybroušení. Kamínek, z něhož se má stát klasický briliant, musí být vybroušen tak, aby na jeho povrchu bylo 57 plošek.

Jedna z nejlukrativnějších čtvrtí Antverp se nachází v blízkosti vlakového nádraží.

Foto: Profimedia.cz

V letech 1982 až 1998 se v Antverpách hrával evropský tenisový šampionát. První cena byla putovní a byla to tenisová raketa vyrobená ze šesti kilogramů osmnáctikarátového zlata a posázená 1617 brilianty o celkové váze 150 karátů. Raketu mohl natrvalo získat ten, kdo v šampionátu třikrát zvítězil. Povedlo se to pouze Ivanu Lendlovi.

Kromě repliky této unikátní rakety v muzeu uvidíte i repliky britských korunovačních klenotů, šperku, který daroval malíři Rubensovi španělský král, či toho, který město Antverpy věnovalo někdejšímu americkému prezidentu Billu Clintonovi.

Kdyby vám někdo říkal, že Muzeum diamantů se všemi svými poklady je stejně bezpečné jako nedaleká diamantová čtvrť, tak mu moc nevěřte. Právě tam totiž na počátku prosince 2003 ukradli soupravu vzácných šperků, kterou do Antverp na výstavu zapůjčilo pražské Uměleckoprůmyslové museum. O dalším osudu mimořádně cenné historické kolekce se dosud nic neví a v expozici pražského muzea dlouho symbolicky zůstávalo prázdné místo.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků