Článek
„Proč já vlastně nelyžuju?“ pomyslel jsem si zhruba před rokem, když jsem kdesi v Tyrolsku shlížel na majestátní zasněžené vrcholky Alp zalité sluncem. Horská scenérie a vlastně i vůbec první pobyt na horách v zimě mě okouzlily natolik, že jsem se ve svých 25 letech rozhodl pokořit obavy i sportovní antitalent a s lyžováním začít.
Náhoda tomu chtěla, že jsem se vrátil do míst, kde mě ta myšlenka poprvé napadla — znovu do Tyrolska, konkrétně do Ischglu. Ten se řadí mezi nejpopulárnější lyžařská střediska v celém Rakousku, a není těžké pochopit důvod.
Tyrolský Ischgl se řadí k nejpopulárnějším střediskům v Rakousku.
Relativně malá vesnička přes sezónu neuvěřitelně žije, na hlavní třídě je nespočet barů, hospůdek, restaurací i obchodů, a tak to tu není moc vhodné pro ty, kteří se přesně něčemu takovému chtějí vyhnout. „V nejhorším případě strávím pobyt v après-ski,“ řekl jsem si při myšlence na to, co budu dělat, když svou chuť naučit se lyžovat přecením.
Doba je individuální
Není to ovšem jen pulzující centrum, které dělá z Ischglu populární středisko, ale i dobré svahy, které jsou vhodné jak pro zkušené lyžaře, tak pro ty, kteří teprve začínají. „Učí se tu lyžovat stejně děti, jako dospělí. Rozdíl je v tom, že děti nebo mladší lidé nemají takový strach. Když je ale někomu už přes 50 let, má to v hlavě. Může se bát, a tak se třeba neučí tak rychle,“ tvrdí instruktor lyžařské školy v Ischglu, Čech Honza Pánek, který zde učí už 14. sezónu.
Ten si mě také bere pod křídla. Úvodní lekce jsou o to komfortnější, že není třeba řešit žádnou jazykovou bariéru. S výukou se začíná jako u dětí — základem je naučit se plužit. Mohou to být vtipné výjevy, protože opodál přesně to samé dělá banda capartů, z nichž mnozí ale vypadají profesionálněji a zkušeněji. „Zřejmě na tom nestojí poprvé,“ míní instruktor Honza.
Služby instruktora nejsou levné. Využívají je ale i rodiče pro děti, stejně tak dospělí pro sebe.
Poprvé si stoupnout na lyže lze v kterémkoli věku.
Když se ptám, za jak dlouho se dá dobře naučit lyžovat, zamyslí se. „Tohle je častý dotaz, ale je to hrozně individuální. Někomu stačí pár dní intenzivního kurzu a už je schopen si sám sjet modrou sjezdovku. Měl jsem ale třeba jednoho klienta, kterému nešel pluh. Trápil se s ním asi pět dní,“ dodává. Jelikož máme omezený čas, vydáváme se ještě ten den na část sjezdovky učit se zatáčet. „Je to těžší, než to vypadá,“ konstatuju, když už se potřetí válím ve sněhu.
Lyžování je technický sport, podle mě se ho může naučit každý
Přestože teorie lyžování je více než srozumitelná — hlavně tlačit holeně do jazyků a přenášet těžiště — provedení už tak jednoduché není. „Lyžování je technický sport. Podle mě se ho může naučit každý, ale vždy nad tím asi musí trochu přemýšlet, aby správně přenášel váhu těla,“ tvrdí belgický instruktor Dolf ze sousedního střediska v Kapplu, kde trávím na lyžích třetí den. Musím trochu egocentricky poznamenat, že dva předešlé dny pod dohledem instruktora přinesly své ovoce a třetí den už nemám s ovládáním lyží tak markantní problém.
Středisko v Kapplu, které je od Ischglu vzdálené zhruba 15 minut jízdy, je navíc rodinné. Je klidnější, zdejší sjezdovky jsou široké, a nejsou kromě prázdnin a svátků tak frekventované. Pro začátečníky naprosto ideální konstelace.
Naučit se lyžovat nebojácně a sebevědomě by ale chtělo strávit na svazích minimálně další čtyři dny. „Obvykle bych se začátečníky strávil zhruba pět dní jen na mírném a krátkém svahu pod sjezdovkou, ale chci vám trochu ukázat okolí,“ říká mi Dolf, když jedeme lanovkou na vrchol jedné ze zdejších hor.
Modrá obloha a sluncem zalité hory jsou přesně ten důvod, proč se vyplatí umět lyžovat.
Když se roztrhnou oblaka a po dvou relativně pošmourných dnech konečně vykoukne slunce, uvědomím si, že tohle je přesně ten důvod, proč se vyplatí naučit se lyžovat. Ačkoli to vyzní pateticky, člověk může výjev na zasněžené alpské vrcholy vidět dvacetkrát, ale stejně ho pokaždé dostane.
Instruktor není levný
Když přijde řeč na lyžování, jsou podstatnou otázkou finance. Není třeba nic zastírat — naučit se lyžovat na domácích horách vyjde člověka podstatně levněji než se táhnout do Alp. Jednak kvůli dojezdové vzdálenosti a jednak třeba i kvůli cenám za služby instruktora. V Ischglu totiž stojí 90 minut s učitelem 130 eur, tedy 3300 korun. Celý den privátních lekcí vyjde na 300 eur, tedy přes 7500 korun.
Skiareál v Kapplu je vhodný pro začátečníky, protože má pěkné sjezdovky a není tak frekventovaný.
Dalšími položkami jsou pak ubytování, skipasy apod. Když se navíc připočítá fakt, že vás lyžování nemusí chytnout, je to drahá sranda. Mnohem sympatičtější může být, když vás učí lyžovat kamarád nebo někdo z rodiny, pak jsou Alpy skvělým místem, kde s tímto sportem začít.
Pokud se ale nemusíte nijak finančně omezovat, spočívá výhoda instruktora mimo jiné i ve znalosti zdejšího terénu. Učitel vás bezpečně provede i bílou tmou, která nás přepadla druhý den, a která pro mne byla, jakožto pro začátečníka, poměrně svazujícím elementem.
Sečteno, podtrženo, učit se lyžovat v Alpách má svá pro i proti. Pro mne ta pro převažují mimo jiné i kvůli scenérii, kterou na domácích horách prostě nenajdete.