Sedm mnichů střeží v Čechách vrchol plný zázraků, vedou na něj stovky schodů

Stojíme na náměstí T. G. Masaryka v Příbrami vedle majestátního kostela sv. Jakuba Staršího ze 13. století a sbíráme síly na výšlap na vrchol vysoký 586 metrů nad mořem. Spíš než síla je však zapotřebí dobrá orientace. Na Svatou Horu si chceme poctivě vyšlapat všechny již zmíněné schody, k nimž však nevede turistická trasa, nýbrž malé ukazatele.

Vstup do Svatohorských schodů je schován v malé uličce a má striktní otevírací dobu. Nedávná rekonstrukce schodiště i celého areálu je ještě cítit ve zdech, a tak stoupání nekazí ani rádoby umělecké artefakty, které podobná místa obvykle zdobí. Po schodech se nejde po celou dobu, ale až v horní části 460 metrů dlouhé chodby. Ke dveřím areálu je jich celkem 343, další je pak nutné připočíst přímo do baziliky.

Jak už to tak bývá, historie poutního místa je velmi bohatá. První kapli dal zřejmě roku 1260 postavit rytíř Malovec, kterého k tomu vedl údajně zázrak. V těchto místech jej totiž měli přepadnout lupiči, a tak se rytíř obrátil na Pannu Marii, aby mu pomohla. Jiný příběh zase vypráví o tom, že se rytíř začal modlit a lupiči oslepli a nemohli ho najít. V obou případech byl nakonec zachráněn. O tom, zda to mohl být první zázrak, už dobové prameny mlčí.

V 15. století na Svaté Hoře stála svatyně s věží a zvony, kam se po husitských válkách dostala milostná soška Panny Marie Svatohorské, kterou sem jezdí dodnes uctívat tisíce poutníků. Dal ji zhotovit arcibiskup Arnošt z Pardubic v roce 1348. Sochu z hruškového dřeva na stříbrném oltáři s drahokamy můžete dnes vidět v bazilice.

O sošku se svatyní se na začátku 17. století starali poustevníci. K jednomu z nich se váže další známý zázrak. Jan Procházka z Nymburku přišel na Svatou Horu, protože byl slepý a v Praze se nemohl uživit. Staral se o chaloupku a u pramene si myl tvář a oči. V roce 1632 se mu vrátil zrak a on nechal o dva roky později vykopat svatohorskou studánku, která je hluboká téměř 80 metrů. Obdivovat ji můžete i dnes u křížové cesty, avšak je bez vody.

Zázraků se nad městem Příbramí podle svatohorských dokumentů i naší mladé průvodkyně odehrálo více než 4000. Jde však jen o ty historicky doložené, které schválil Vatikán. Další stovky se možná odehrály, aniž by je někdo zachytil.

Nynější podobu dostal poutní areál ve druhé polovině 17. století. Obdélná stavba má v každém rohu kapli, které nesou název podle významného města ve svém směru – Pražská, Plzeňská, Březnická, Mníšecká. Zvlášť netradiční je krápníková kaple sv. Maří Magdalény přístupná od svatohorských schodů. Do všech kaplí vás zavede průvodkyně okruhem po areálu.

Mezi kaplemi však můžete žasnout nad precizní prací umělců, kteří zhotovili výzdobu ambitů. Jedinečný je cyklus 21 lunetových obrazů, které vyprávějí historii Svaté Hory. Zahlédnete tam již zmíněného rytíře, stavbu areálu či přenesení milostné sošky. Další stovka obrazů – zázraků – znázorňuje neštěstí, nehody a další nebezpečí, ze kterých prý pomohla Panna Marie nešťastníkům.

Jeden za všechny. Zázrak z roku 1659 vypráví o skupině lidí, kteří stojí u studny, když se začne postrkovat chlapec s dívkou. Ta omylem zavadí o děvečku, jež drží dítě, které spadne do studny. Jakmile se na místo seběhli sousedé, napadlo je spojit žebříky a dítě vytáhnout. Vypadalo, že je mrtvé, a farář ho posléze obětoval Panně Marii. Jeho otec slíbil, že za ně vykoná na Svatou Horu zbožnou pouť. Když slib vyslovil, dítě začalo mluvit.

Ambity zdobí rovněž sochy a kaple, v západním křídle také zvonice s osmi zvony. Několikrát do roka ji mohou turisté navštívit, není součástí běžného prohlídkového okruhu.

Po prohlídce ambitů a kaplí vám průvodkyně představí nejprve venkovní oltář se třemi kaplemi před hlavním vstupem, kde se konají mše pod širým nebem. A nakonec samotnou baziliku, jejíž bohatá barokní výzdoba pochází ze začátku 20. století. Bazilika ukrývá stříbrný oltář, jenž je zdejší chloubou. Nejstarší část oltáře je uprostřed mensy, kde se nachází svatostánek z roku 1686. Starší už je jen samotná milostná socha Panny Marie. Celý oltář je přísně střežený; v roce 2012 neunikl pozornosti zlodějů, kteří odcizili svícny a sošky za 1,6 miliónu korun.

Pakliže se vydáte před hlavní vchod, narazíte na mariánský sloup a kousek odtud na nezbytné suvenýry či občerstvení. Vpravo u Mníšecké kaple je probošství a klášter, jež spravují redemptoristé. Je to katolická řeholní kongregace, která hlásá Boží slovo chudým a žije podle evangelních rad chudoby a poslušnosti. V klášteře momentálně žije sedm mnichů.

Na Svaté Hoře začíná Evropská poutní cesta, která čítá asi 300 kilometrů a vede přes Šumavu do Bavorska a Rakouska. Poutníci mají na Svaté Hoře k dispozici exerciční dům, kde se mohou ubytovat.

Výlet na poutní místo můžete doplnit o procházku na kalvárii či do blízkého lesa, při cestě na parkoviště potkáte rovněž památný dub starý asi 400 let věnovaný sv. Václavovi. Odpočinout si můžete při návštěvě Muzea Svaté Hory, které se nachází v suterénu u pokladny.