Nové nařízení je velmi jednoduché. Cestujete-li z Egypta, Jordánska, Kuvajtu, Maroka, Kataru, Saúdské Arábie, Turecka či Spojených arabských emirátů na palubě letadel nějaké ze společností Egypt Air, Emirates, Etihad Airways, Kuwait Airways, Qatar Airways, Royal Air Maroc, Royal Jordanian Airlines, Saudi Arabian Airlines či Turkish Airlines, nesmíte mít na palubě elektronické zařízení větší než mobilní telefon. Zapomeňte tedy na tablety či dokonce laptopy.

Za pozornost stojí, že pokud z těchto zemí poletíte do USA s nějakou z amerických aerolinek, tak si můžete vzít na palubu i nadále třeba všechna výše zmíněná zařízení najednou. Nařízení se tedy vztahuje na neamerické aerolinky i navzdory tomu, že bezpečnostní opatření na letišti jsou pro pasažéry všech aerolinek stejná. Příruční zavazadlo vám totiž zkontrolují úplně stejně, ať už cestujete s Emirates či s American Airlines.

Bojí se moderních výbušnin

Proč tedy USA něco takového zavádějí? Oficiálním tvrzením Trumpovy administrativy je, že jde o ryze bezpečnostní opatření. Nová nařízení jsou prý zaváděna proto, že má výzvědná služba informace o tom, že se teroristé chtějí i nadále zaměřovat směrem na aerolinky směřující do Spojených států.

Nejmenovaný zdroj řekl deníku The Washington Post, že se rozvědka dlouhodobě obává toho, že syrští teroristé zkouší sestrojit bomby, které by se daly umístit do elektronických zařízení a bylo by velmi složité je při kontrole objevit.

Bezpečnostní rámy na letišti v Tampě. Kontrolováni jsou stejně pasažéři všech aerolinek.

Bezpečnostní rámy na letišti v Tampě. Kontrolováni jsou pasažéři všech aerolinek úplně stejně.

FOTO: Profimedia.cz

Jenže deník Financial Times uvádí, že neameričtí pozorovatelé jsou k tomuto vysvětlení velmi skeptičtí. Úřady totiž nezveřejnily, zda jde o dlouhodobé obavy či zda se opatření zakládá na aktuálním ohrožení. A hlavně nevysvětlily, proč jsou nebezpečím jen elektronická zařízení v kabině a nikoliv i v zavazadlovém prostoru. Existuje totiž ještě jedno alternativní vysvětlení, které nemá s bezpečností moc co do činění. Vlastně vůbec nic.

Ztráta obchodní klientely

Troje z aerolinek zasažené novými opatřeními - Emirates, Etihad Airways a Qatar Airways - byly dlouhodobě obviňovány svými americkými soupeři, že dostávají obří dotace od svých vlád, aby mohly lépe uspět na zahraničních trzích a přebírat zákazníky zahraničním rivalům. Právě tyto aerolinky se mohly po Trumpově zvolení obávat toho, že nový prezident nějakým způsobem udeří zpět a začne naplňovat svůj slogan „America First”. A toto by mohla být ona odveta, píše The Washington Post.

Tradiční pracovní zátiší cestujících business třídy. Ilustrační foto

Tradiční pracovní zátiší cestujících business třídy. Ilustrační foto

FOTO: Profimedia.cz

Jsou to právě tyto troje aerolinky, stejně tak jako některé další, začleněné do nařízení, které nyní pravděpodobně ztratí značnou část své obchodní klientely, která cestuje buď v business třídě nebo dokonce té první. Právě ti jsou pro aerolinky těmi nejlukrativnějšími zákazníky. Jenže není tajemstvím, že právě tito pasažéři potřebují oproti těm ostatním nesrovnatelně častěji pracovat na palubě letadel. A aby na to měli pohodlí, platí si (nebo jim platí jejich firmy) vyšší přepravní třídu. Nedá se počítat s tím, že by chtěli pracovat jen na mobilech nebo práci vynechat zcela. Očekávaný výsledek? Přesunutí se do aerolinek, které jim to umožňují. Těch amerických.

Model tradičních hubů v ohrožení

Na místě je poznámka deníku Financial Times, že toto opatření nepoškozuje jen přímé linky některých aerolinek do Spojených států (a z nich), ale nepřímo útočí i na tzv. huby zmíněných aerolinek, které jsou bez nadsázky pilířem jejich obchodních modelů. Můžete si je představit jako středy pavučin, které si kolem takových destinací aerolinie spřádají. Ty totiž nepřepravují pouze pasažéry ze svých zemí do USA. Ony taktéž přepravují pasažéry z jiných zemí právě do těchto klíčových měst-hubů, ze kterých je posléze dopravují dále. Třeba i do USA.

Je to standardní ekonomický model, který aeroliniím umožňuje značné úspory. Činí je však také zranitelnými. Pokud může konkurence či znepřátelené státy nějakým způsobem narušit výhodnost hubu, může vzniknout obrovská ekonomická škoda. Ve dnešním propojeném světě, kdy nejrůznější sítě podniků protínají světadíly a vytvářejí obří výhody, totiž vznikají i potenciální slabá místa v několika klíčových lokalitách. A právě tehdy přichází do hry státy, regulátoři a další subjekty, které mají možnost jakékoliv kontroly nad těmito místy.

Jak se bránit? Možností moc nemají

Je zřejmé, že Spojené státy přebírají kontrolu nad svými letišti, která jsou v rámci světové sítě leteckého provozu nenahraditelné. A čím více se podaří USA omezit další klíčové hráče na trhu, tím větší kus z již dávno rozkrájeného koláče si pro tuto chvíli budou moci utrhnout.

Co mohou v tuto chvíli dělat aerolinky ze Zálivu? Není toho mnoho. Bránit se u Světové obchodní organizace nemá moc smysl, protože standardní dohody o volném obchodu se na aerolinky jaksi nevztahují. Vztahují se maximálně tak na určité segmenty tohoto byznysu, jako třeba výrobu letadel.

Moderní arabské huby jako Dubaj, Istanbul, Dauhá či Rijád mají problém. Ilustrační foto

Moderní arabské huby jako Dubaj, Istanbul, Dauhá či Rijád mají problém. Ilustrační foto

FOTO: Profimedia.cz

Je to ukázkový paradox. Právě absence možnosti vztáhnutí těchto opatření na aerolinky umožnila totiž aerolinkám ze zemí Zálivu být vydatně sponzorovány svými státy bez toho, aniž by USA mohly tento způsob podnikání napadnout. Tento nůž má však dvojí ostří. A aktuálně je zodpovědný za to, že se aerolinky z arabských zemí nemají moc jak bránit. A i když se nová opatření doopravdy ukáží spíše než bezpečnostní jako protekcionistická pro americkou ekonomiku, nic moc to asi nezmění.

Trumpova ochrana velkých amerických firem může pokračovat 

Washington Post na svých stránkách otiskl názor, podle kterého je vysoce pravděpodobné, že Trumpovi úředníci budou v budoucnu dělat ještě více podobných opatření ve jménu národní svobody, které budou však zřetelně motivovány ochranou významných amerických firem.

A kdo ví, třeba toto opatření pomůže pokroku. Mohlo by totiž třeba donutit aerolinky ze Zálivu, aby do vyšších palubních tříd instalovaly notebooky, na kterých by mohli lidé pracovat po přenesení svých materiálů z USB paměťových disků. Ale to je zatím jen hudba budoucnosti. Vzdálené?