„Všichni nás od toho zrazovali, ať už lidé z oboru či mimo něj. Tvrdili, že něco takového zkrátka není možné,“ popisuje Juračka pro Novinky. Dodává, že nepříznivé podmínky — výška, zima nebo silný vítr — sice pro dron překážkami jsou, ale dá se s nimi do jisté míry popasovat. Loni v zimě proto podnikl testy v mrazech, které prokázaly, že v minus dvaceti stupních Celsia dron létá, pokud se mu dostatečně nahřeje baterie. Ani nízký tlak se neukázal být nepřekonatelnou překážkou.

Nabídka na připojení se k expedici vzešla přitom zcela spontánně. Juračku s Kolouchovou seznámil společný přítel. „Ta myšlenka ze mě nějak vypadla. Pro horolezce je náročné a otravné lézt, k tomu fotit nebo případně filmovat a vše dělat dobře. Letos jsem si poprvé dopřála luxus mít s sebou profesionála,“ svěřila se Kolouchová.

Vybavení se proneslo

Kromě přípravy techniky se musel Juračka na výstup ovšem připravit i fyzicky. Chodil tedy každý druhý den běhat. „Jsem povaleč a neměl jsem moc času. Navíc jsem z Pardubic, kde je problém, že kolem nemáme kopce. Nejvyšší je asi stometrová Kunětická hora, tak jsem chodil běhat s kočárkem na ni,“ řekl.

Video

Klára Kolouchová je jediná Češka, která kdy pokořila Mount Everest

Zdroj: Petr Jan Juračka, Novinky

Nejdále se Juračka s expedicí podíval do prvního výškového tábora zhruba v 6300 metrech, odkud uskutečnil let s dronem. Zde svou cestu ukončil, jednak kvůli čtyřtýdennímu odloučení s rodinou, ale hlavně kvůli nedostatečným zkušenostem. Kolouchová poté pokračovala dále, do Česka se vrátila až po konci léta, zatímco Juračka v jeho půlce.

První dron se mi rozbil hned v základním táboře o skáluPetr Jan Juračka, fotograf

„Vždy jsem si myslel, že se mi leze hůř, protože jsem slabý. Ale měl jsem díky technice i těžší batohy, protože kromě základního vybavení jsem táhl drony, dvě baterie, což jsou hned dvě a půl kila navíc, stativ, zrcadlovku, objektivy, mikrofonovou techniku... Takže jsem byl ve výsledku na nějakých dvanácti až patnácti kilech,“ tvrdí.

„Největším problémem, který mě ovšem potkal, bylo, že se jeden dron rozbil hned v základním táboře o skálu,“ dodává. Stalo se tak zřejmě v důsledku větru, vysoké vlhkosti a nízkého tlaku. I druhý dron měl sice podobné problémy, ale dalo se jim už lépe předejít.

Video a fotografie z K2 považuje Juračka za nejlepší, které v životě pořídil. Navíc mu prý otevřely spoustu dveří, v návaznosti na výstup na druhou nejvyšší horu planety se podíval také na africké Kilimandžáro.