Česko přestává být srozumitelné. Politologové komentují válku Hradu a Černínského paláce

Spor se podle Lubomíra Kopečka z Katedry politologie Fakulty sociálních studií MUNI rýsoval už od voleb, když prezident blokoval jmenování čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka ministrem. Aktuální konflikt tak není nic nečekaného.

„Máme tu něco, co česká politika zažila už v minulosti opakovaně, tedy spory mezi prezidentem a některými vládními politiky, například ministry zahraničí. V názorech na zahraniční politiku se neshodli třeba Václav Havel a ministr zahraničí Jan Kavan v letech 2000 až 2001,“ řekl Kopeček.

Připomněl také spory prezidenta Václava Klause a ministra zahraničí a tehdejšího šéfa lidovců Cyrila Svobody. Konflikty se týkaly hlavně Evropské unie. „Současný spor je ale o dost emotivnější a asi také víc viditelný,“ dodal.

Spor prezidenta Petra Pavla s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) v souvislosti se SMS zprávami, které Macinka posílal prezidentovu poradci, je podle něj jen jedna nitka. „Bezprecedentní je také zastavit výměnu desítek nominací na velvyslance,“ připomněl Kopeček s tím, že spor mezi Hradem a ministerstvem zahraničí eskaloval už v souvislosti s výměnou diplomatů.

Babišova vláda totiž v pondělí zastavila rotaci desítek velvyslanců, kteří měli na mise vyrazit v tomto roce. Jejich jmenování již loni podepsal tehdejší premiér Petr Fiala (ODS) a hlava státu.

Podle Macinky však měli nechat výběr diplomatů až na současné vládě. „Domníváme se, že to bylo schváleno v rozporu se zavedenou praxí předávání moci, tedy bez jakéhokoli předávání s tehdejší opozicí. Tento postup byl nejen nestandardní, ale trochu i arogantní. Ale hlavně v rozporu se zájmy České republiky,“ uvedl v pondělí po jednání vlády Macinka.

S prezidentem, který dle regulí velvyslance kontrasignuje, svůj krok Babišův kabinet vůbec nekonzultoval.

Už to je podle Kopečka důvod k rozpakům. „Česko kvůli tomu přestává být pro zahraničí úplně srozumitelnou zemí,“ zdůraznil. Podle něj bude česká zahraniční politika nečitelná zřejmě delší dobu, protože „pohled prezidenta a pohled vládních politiků na některá její témata, včetně třeba války na Ukrajině, se rozcházejí“.

Podle politologa Milana Školníka z České zemědělské univerzity tato velvyslanecká stopka nedává smysl. Pokud Macinka přijde s novými jmény a pošle je na Hrad, prezident je nemusí podepsat. „Nevíme, jak se to bude vyvíjet dál, ale jít do zákopové války je reputační riziko pro Českou republiku,“ zdůraznil Školník.

To, že se pořád řeší Turek, odnáší podle Školníka celá vláda a obecně se tím ještě více snižuje důvěra veřejnosti v politiku.

„Je důležité, aby probíhala aspoň komunikace na úrovni premiér a prezident, protože jsou to dva nejvyšší aktéři zahraniční bezpečnostní politiky. Měli docela chytře rozděleno, že prezident jezdil na jednání NATO a premiér Andrej Babiš si vzal Evropskou unii a jezdí na Evropské rady. A teď je tady Petr Macinka, který říká, že budou řešit, jestli vůbec má prezident jezdit na jednání Severoatlantické rady,“ upozornil Školník.