Pozůstatky typické zdejší architektury zůstávají maskované pouze tichem. Před 72 lety v této oblasti ovšem ticho nebylo ani v nejmenším. Podle místního kameramana Nikose Sarantose byla v roce 1943 vesnice Vorizia doupětem odbojové skupiny Petrakogiorgi, která se nechtěla smířit s okupací říšskými jednotkami.

Psal se 15. srpen 1943, když se v nedaleké oblasti Trahili odehrála krvavá bitva. Němci zde utrpěli velké ztráty, které je rozlítily natolik, že o několik dní později, 26. srpna, dorazili plně vyzbrojeni do vesnice Vorizia.

Za svobodu se musí bojovat

Nacisté ve vesnici popravili mnoho lidí a letectvo shodilo nespočet bomb, které se postaraly o zbytek. Po osvobození oblasti se rozhodlo o postavení nové vesnice s názvem Nová Vorizia, která byla postavena o několik set metrů vedle té původní. Lidé se tam měli přestěhovat, aby nežili přímo na místě tragédie. Jenže to místní odmítli a vystavěli raději novou vesnici přímo na popelu té původní.

Kréťané jsou na tuto část historie náležitě hrdí. Jak kameraman připomíná, zbytky vesnice ukazují, že o svobodu a nezávislost se musí bojovat a nikoliv ji brát za samozřejmou.