Hlavní obsah

Podzemí josefovské pevnosti se turistům otevřelo na Štědrý den

Právo, Vladislav Prouza

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Brány o Štědrém dnu otevřela pevnost v Josefově u Jaroměře na Náchodsku dokončená v roce 1787. Pevnostní katakomby upřednostnily před sledováním televize tři stovky lidí.

Podzemí v Josefově zaplnili na Štědrý den návštěvníciVideo: Vladislav Prouza, Právo

 
Článek

„Pevnost o Vánocích otevíráme asi 15 let. Prohlídky obohacené o tradiční vánoční zvyky se staly tradicí a každoročně přichází více návštěvníků. Vánoční program jsme přizpůsobili rodinám s dětmi,“ konstatoval Miroslav Vašata z pevnostního muzea.

Lidé v podzemí lili olovo, půlili jablka, pouštěli po vodě skořápky ořechů s komíny zapálených svíček a odpovídali na otázky s tématem Vánoc. „Málokdo dnes ví, jak mnohé vánoční zvyky vznikly, což jsme se pokusili lidem přiblížit,“ popsal Vašata.

Průvodci v dobových uniformách nešetřili zajímavostmi z historie v Evropě ojedinělého pevnostního systému prohlášeného v roce 1970 za památkovou rezervaci. Pevnost pro posádku 12 tisíc vojáků stavělo okolo 10 tisíc bedlivě hlídaných dělníků.

Špehy měla monarchie snad v každé stavební partě. Stavba podle projektu francouzského inženýra Ludvíka Qerlonde du Hamela, generála v rakouských službách, probíhala v maximálním možném utajení.

Nákres plánů pevnosti se stal osudným tesaři Ignáci Pábilovi odsouzenému k smrti oběšením na pevnostních šancích, kde nešťastník pro výstrahu ostatních visel celý měsíc. „Potom ho pohřbili někde v prostoru pevnosti, kde straší, dokud z pevnostních zdí nevypadne poslední cihla,“ doplnil průvodce Martin Pleyer.

Záhadná freska

Každá z cihel, takzvaných šancovek, váží skoro 10 kilogramů. Pevnost, která vyšla na nepředstavitelných 10,5 miliónů zlatých, čítá těchto cihel nepočítaně. Jednu z nevyjasněných zajímavostí pevnostních katakomb představuje svíticí freska sousední Jaroměře v jednou z muničních skladů.

„Původ obrazu se asi nikdy nedozvíme. Snad ho kdysi nakreslil některý z mnoha tisíc válečných zajatců, kteří tudy prošli,“ míní Pleyer. Děla pevnosti stavěné proti rozpínavosti nedalekého Pruska nikdy nezasáhla do žádné z bitev. Naplno ale zahřmí o Silvestru, kdy zde chystají silvestrovské střílení.

Prusko nakonec utvořilo s Rakouskem koalici proti Napolenovi Bonaparte. Doba prusko-rakouské války v roce 1866 zase přinesla zcela odlišnou vojenskou taktiku a pevnost v Josefově zcela pozbyla strategický význam.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám