Na casu marzu neboli shnilý sýr nedají Sardiňané dopustit. Patří mezi místní tradiční pokrmy a je také jednou z nejsvéráznějších kulinářských specialit vůbec. Ovčí sýr je během zrání infikován larvami mouchy sýrorodky drobné (Piophila casei), které kyselinami ze svého zažívacího traktu rozpouštějí tuky. V konečné fázi je sýr díky nim měkčí a vláčnější. Larev není v jednom bochníku sýra pouze několik, ale plazí se jich tam rovnou tisíce.

 FOTO: David Ryneš, Yahoo Maps

Dobrota ne pro každý žaludek

Bíloprůhlední červíci, kteří jsou v souvislosti s potravinami obvykle považováni za parazity, zůstávají v sýru až do chvíle konzumace. Někteří strávníci je před jídlem vypreparují, ti se silnějším žaludkem se pustí do koštování sýra i s červy. V takovém případě hrozí, že se dostanou do lidských střev ještě živí, naruší jejich stěny a způsobí zažívací obtíže jako například zvracení či krvavý průjem.

Právě z důvodu zdravotních rizik, která jsou s pojídáním sýru casu marzu spjatá, byla výroba této sardinské lahůdky zakázána. Přesto se jí místní nevzdali a při delším naléhání někteří i dnes přinesou na stůl zvídavým turistům misku proslulého sýru s výraznou, až štiplavou chutí.

Když jsou červíci čiperní, dokážou vyskočit až do výšky 15 centimetrů. Pokud casu marzu zraje delší dobu, mohou být naopak líní. V takovém případě se pak v prokousaných sýrových uličkách sotva plazí.

TIP: Mazlavý sýr casu marzu se obvykle konzumuje s pečivem a také s červeným vínem.