Chloubou a zároveň prokletím – obojím jsou pro Benátky šplouchající ulice, kterými se brodí turisté i místní. Pro cestovatele je tato rarita lákadlem, Benátčané se ale několikrát ročně potýkají s nepříjemnými záplavami.

Ty jsou způsobeny většinou přílivovým zvýšením hladiny Jaderského moře a silnými větry. Moře se pak vylévá mimo jiné právě do laguny obklopující hranice města se zhruba 270 tisíci obyvateli. Zatím nejhorší povodně v novodobé historii město postihly začátkem listopadu 1966.

Tehdy voda nekompromisně zaplnila přízemní části domů. Dosáhla totiž výšky 194 centimetrů. Zhruba o 50 centimetrů níž vystoupala hladina v ulicích Benátek loni koncem října.

Místní už voda nepřekvapí

Fenoménu vysoké vody se říká „aqua alta“. Benátčané už jsou na něj zvyklí, takže vždy rutinně nainstalují provizorní dřevěné lávky, které během záplav usnadňují pohyb po městě. Davy turistů tak mají místo újmy spíš zážitek navíc.

Vtipálek ve škrabošce si s ledovými povodněmi hlavu neláme.

Vtipálek ve škrabošce si s ledovými povodněmi hlavu neláme.

FOTO: Luigi Costantini, ČTK/AP

Ti, kteří se do města v severovýchodní Itálii vypravili v minulých dnech, si odvezou ještě divočejší vzpomínky. Počasí jim tu totiž přichystalo větší překvapení, než jsou běžné povodně. Po kolena vysoká hladina vody tu totiž v důsledku nízkých teplot zamrzla.

Ledová blokáda v Benátkách částečně zastavila dopravu.

Ledová blokáda v Benátkách částečně zastavila dopravu.

FOTO: Profimedia.cz

Ve dne se teplota v Benátkách drží nad nulou, během noci se ale propadá pod bod mrazu, v lepším případě kolísá kolem nuly. V naplavené vodě tedy plují ledové kry připomínající víc zátiší arktické oblasti než slunnou Itálii.