Západní turisté si Turecko spojují hlavně s přímořskými letovisky, někteří si ze školy pamatují, že nejvyšší horou země je Ararat. Největším turistickým lákadlem je dlouhodobě Istanbul, kam míří mnozí cestovatelé i v zimních měsících. Málokdo z nich však tuší, že už za dvě až tři hodiny jde z této brány do Asie dojet na nejbližší sjezdovky. A k dalším, jako je i Erzurum, se lze pohodlně přepravit vnitrostátními leteckými linkami.

V západní části Turecka je nejoblíbenějším lyžařským střediskem Uludag nedaleko od Bursy, na jihu pak Davraz, který se nachází jen hodinu a půl jízdy z Antalye. Z tohoto letoviska se lze rychle dostat i do horského centra Saklikent, na jaře je tak možné spojit lyžování s koupáním v moři.

Zimní radovánky: závody ve volném stylu

Zimní radovánky: závody na pneumatikách

FOTO: fotobanka Profimedia

Centrální Turecko nabízí například středisko Erciyes na stejnojmenné hoře, které leží nedaleko Kayseri; o něco dál od tohoto města je lyžařské centrum Kartalkaya. Ve východním Turecku si lze zalyžovat v Sarikamişu, který se nachází v borovém lese. Nejnáročnější lyžaři však v Turecku volí pohoří Palandöken vypínající se nad Erzurumem.

Z centra tohoto města s 370 000 obyvateli je možné dojet za deset minut autobusem ke sjezdovkám, které snesou srovnání s alpskými středisky. Nejvyšší vrchol Ejder dosahuje 3188 metrů, a pokud je dobré počasí, vyveze lanovka lyžaře až do 3100 metrů. Nejvyšší polohy jsou rájem hlavně pro vyznavače jízdy ve volném terénu, velkou část střediska běžně upravují rolby. Sjezdovka z vrcholu Ejderu je nejdelší v Turecku a je považována za nejlepší trať v zemi určenou pro pokročilé lyžaře a snowboardisty.

Kvůli loňské univerziádě Turci zmodernizovali sportoviště v okolí Erzurumu a mnohá další vybudovali. Ve středisku Palandöken bezprostředně nad městem je k dispozici devět lanovek a 17 sjezdovek různých obtížností, snowboardisti mohou využít i závodní U-rampy. Na úpatí svahů je pět hotelů vyšší cenové kategorie. Ubytování lze nalézt i v centru města.

Prohání se tu ruská klientela, západních lyžařů potkáte jen málo

Zhruba 17 kilometrů od Erzurumu vyrostlo nové lyžařské středisko Konakli. Na přelomu února a března, kdy jsou evropská lyžařská centra většinou přeplněná, bylo překvapivě liduprázdné. V Konakli je k dispozici šest lanovek a deset tratí - většinou závodních parametrů. Středisko však nemá žádné ubytovací kapacity - zázemí čítá pouze budovy s restaurací, šatnami a prostory pro servismany. Podobně tomu je i na nedávno zbudovaných běžkařských tratích v Kandilli - ty se dokonce skrývají v oploceném areálu připomínajícím vojenský výcvikový prostor.

Na svazích v okolí Erzurumu se často prohání ruská klientela, západních lyžařů tu lze zatím potkat jen málo. Jednou z výjimek byl přelom letošního února a března, kdy se zde konalo světové setkání Mezinárodního ski-klubu novinářů (SCIJ). Šlo o jednu z akcí, jejichž cílem bylo upozornit světová média na to, že v Turecku si lze i dobře zalyžovat - přestože tento sport zatím stále patří v zemi k menšinovým.

"Když jsem byla malá, bylo lyžování zábavou pro děti z bohatých rodin během zimních prázdnin, v létě zase hrály tenis," vzpomíná novinářka Barçin Yinançová, kapitánka tureckého novinářského týmu. Sama začala lyžovat až krátce před 40. narozeninami a nápad vytvořit turecký novinářský ski-klub, který vznikl teprve před třemi lety, jí přišel zpočátku téměř k smíchu. Loni už se zúčastnila mezinárodního setkání SCIJ v Kanadě a letos byla jednou z nejvýraznějších tváří organizačního štábu novinářského setkání v Erzurumu.

Podle ní se toto město, v němž byla letecká základna NATO během studené války, zatím potýká se stejnými problémy jako mnohá pořadatelská města olympiád. V centru i okolí je několik špičkových sportovišť, která se po vrcholné sportovní akci příliš nevyužívají. Erzurum je přitom studentskou metropolí; na tamní Atatürkově univerzitě studuje 40 000 lidí.

Samotný lyžařský areál Palandöken trpí tím, že je složen pouze z několika hotelů u horské silnice, a postrádá tak atmosféru například středisek blíže Istanbulu. "Personál je tu přitom mnohem vstřícnější než v populárních střediscích, kde jsou mnohdy neochotní," řekla Yinançová.

Temperamentní turecká novinářka doufá, že setkání SCIJ přispěje k dalším investicím do rozvoje lyžařské turistiky v Turecku: "Bylo by výborné, kdyby sem přijelo lyžovat více nadšenců z celého světa, vždyť máme fantastický potenciál." Přála by si také, aby díky podobným akcím bylo lyžování přístupnější většímu množství Turků, a více jejích krajanů tak mohlo propadnout kouzlu tohoto sportu dříve než ona sama.