Nejvzácnější proto, že právě tady dodýchal poslední aspoň trochu český římsko-německý císař Václav IV., když ho 16. srpna 1419 na Pražském hradě ranila mrtvice (nebo záchvat epilepsie) poté, co se dozvěděl o první pražské defenestraci. A nejzáhadnější proto, že v jeho okolí mělo koncem minulého století dojít k přenosu časem.

Oním cestovatelem v čase byl slavný básník Karel Hynek Mácha, který se sem měl dostat z počátku 19. století ze sklepení hradu Houska na Kokořínsku. Během svého putování v okolí Nového hradu, tak jak své zážitky popsal v dopise svému kamarádovi, potkal teenagerku s walkmanem na uších a vyděsil se při spatření obřích a nechutných panelákových sídlišť a stožárů vysokého vedení.

Hrad byl založen Václavem IV.

Pojďme raději dál do historie, ve které se můžeme opřít o historická fakta, ovšem s vědomím, že to, co se lidstvu doposud nepodařilo uskutečnit, neznamená automaticky, že to neexistuje.

Údolí Kunratického potoka nevypadá na to, že leží ve čtvrtém obvodu.:. Údolí Kunratického potoka nevypadá na to, že leží ve čtvrtém pražském obvodě.foto: Právo/Petr Blahuš
Ovšem historie Nového hradu je sama o sobě fascinující. Hrad založil v roce 1411 král Václav IV. a jeho stavbu řídil měšťan Hertvín a mistr Kříž. Král zde pobýval už od roku 1412 a to čím dál častěji, tak jak ho stále více deptal jeho vlastní rodný bratr Zikmund, později pod přezdívkou Zrádná liška zrzavá, upřímně nenáviděný desítkami generací Čechů. Po smrti krále Václava byl hrad na Silvestra roku 1420, už po slavném vítězství nad německými a maďarskými křižáky na Vítkově a po dobytí Vyšehradu, obležen husity.

Ačkoliv tento hrad si už Václav nenechal jako své předchozí (například Krakovec) stavět jako reprezentační a oddychová sídla, ale naopak zde používal tehdy nejmodernější obranné fígle, byly jeho hradby ztečeny už po třech týdnech obléhání. 25. ledna 1421 byl Nový hrad v husitských rukou.

Husité hrad vypálili, jeho zříceniny se zachovaly

Vítězní husité hrad vypálili, ovšem jeho zříceniny se krásně zachovaly až do 19. století, takže je K. H. Mácha mohl skutečně dobře vidět tyčící se v měsíčním světle. Teprve později byly ruiny částečně poškozeny blízkým lomem a v roce 1881 byly nadzemní části zbořeny, „aby nepřitahovaly výletníky z Prahy, plašící v jejím okolí zvěř“, jak referoval dobový tisk.

Do dnešních dnů se ovšem pěkně zachovaly zbytky paláců a dalších budov kolem nádvoří, které ve své době tvořily přízemí a první dvě patra, dnes však – pěkně očištěná a zpevněná – jsou pod úrovní okolního terénu. Nový hrad byl postaven na konci úzké ostrožny, přes kterou byl vykopán obří hradní příkop.

Přes něj vedl mohutný most, chráněný věží a přes bránu se vstupovalo do parkánu, který obepínal celý hrad. Ten byl chráněn ještě dalším pásem opevnění, který má dnes podobu valu, navazujícího v určitém místě na hradní příkop. Z parkánu vedla cesta přes další, menší můstek kolébkové konstrukce na samotné vnitřní nádvoří.

To bylo obklopeno ze všech stran královským věžovitým palácem a dalšími reprezentativními stavbami. Do jeho vyšších pater se dalo vstoupit jak vnitřkem, tak po mohutném vnějším schodišti, po kterém najdeme i dnes stopy na rekonstruovaných zdech.

Nový hrad je unikátním ještě z jednoho důvodu. Po jeho husitských obléhatelích se totiž na vnější straně ostrožny dochoval i přes propast staletí jejich neuvěřitelně zachovalý obléhací tábor. Jeho čelo je od hradního příkopu vzdálené 140 metrů a je chráněno stále patrným valem, odkud vede k hradu místy patrný přibližovací zákop, zvaný sapa.

Malebná zákoutí připomínají Jizerské hory

Za valem stál obléhací prak a několik hmoždířů. Týl husitského ležení chránil další val s dřevěnou hradbou, zpevněný čtyřmi baštami. Mezi oběma valy není ani dnes problém zapadnout do některé z jam, které kdysi byly v onu krutou zimu zemnicemi, ve kterých žili obléhatelé.

Nový hrad stojí, jak již bylo řečeno, na konci ostrožny a je ze tří stran obtékán Kunratickým potokem. Jeho zákoutí jsou zvláště na podzim tak malebná, že si zde poutník může připadat jako někde v Jizerských horách. Není totiž žádný problém tady narazit i na divokou zvěř, včetně divočáků a muflonů, a to jen pár kroků od rušných ulic metropole.

Občerstvit se je možné v několika restauracích na okraji polesí, i když si svého času některé z těchto podniků oblíbilo české podsvětí, a dokonce zde před několika lety došlo k vraždě v rámci vyřizování účtů mezi ruskými mafiánskými gangy. Teď už je ale v Kunratickém lese dlouho klid.

Na své si zde přijdou i děti, které se tu mohou na dohled od Nového hradu vyřádit na pěkném dětském hřišti.