O slavnostech kulturního dědictví, které se konají od roku 1991 pod záštitou Rady Evropy v řadě evropských zemích, dnes pořadatelé informovali novináře. Národní zahájení se každým rokem koná v jiném městě.

Letos se odehraje v Českých Budějovicích 12. a 13. září. V tomto městě budou moci lidé navštívit 26 běžně nepřístupných památek a uvidí například zkušební provoz koněspřežné dráhy s replikou drezíny z roku 1825.

Jindřichův Hradec:. Jindřichův Hradec nemůže mezi vybranými památkami Jihočeského kraje chybět. Foto: Město Jindřichův Hradec

Během zahajovacích dnů ministr kultury opět udělí několika lidem titul Nositel tradice lidových řemesel - těm, kteří ve výrobě uplatňují tradiční postupy či materiály a jsou často již jedinými v zemi.

Taková je třeba práce Ludmily Dominové z Českobudějovicka, která vytváří neobvyklou výšivku z rybích šupin - z šupin se vystřihávají drobné ornamenty, které se s korálkem přišívají na látku.

Hrad Loket:. Hrad Loketfoto: www.czechtourism.com

Titul, jenž je jakousi ochrannou známkou, dostane letos i Eva Minksová z Velké nad Veličkou, která se také zabývá výšivkou, Marie Skřežinová ze Zlechova u Uherského Hradiště vytváří z textilu květiny, které slouží k výzdobě lidových krojů. Pavel Číp ze Zubří u Rožnova pod Radhoštěm vyrábí tradiční lidové hudební nástroje a František Pavlica z Hroznové Lhoty u Veselí nad Moravou vyrábí tradiční došky na střechy.

Hlavním pořadatelem Dnů evropského dědictví v tuzemsku je Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Informace o všech přístupných památkách jsou na internetové stránce www.ehd.cz.

pohled na znojemské hradby z cesty, vedoucí k řece Dyji. Je to nejen krásná procházka, ale i pastva pro oči a fotoaparát.:. Město Znojmo má na seznamu EHD hned několik památek.foto: Právo/Vladimír Mikunda

Letošní národní téma Památky v krajině a krajina jako památka otevírá možnosti nových pohledů na vzájemný vztah kultury a přírody - umožňuje uvědomit si dlouholeté vzájemné působení architektury a krajiny.

Účastníci Dnů evropského dědictví mohou poznat, jak v minulých stoletích působením člověka vznikala kulturní krajina i třeba to, že mnohé prvky v krajině dnes vnímané jako "přirozené" jsou lidským výtvorem.