Rostliny pěstované na zahradě mají různé nároky na kvalitu půdy. Musíme tedy předejít jednostrannému vyčerpání živin z půdy a poklesu úrodnosti a stanoviště většiny rostlin po čase střídat.

Negativní vliv má i to, že rostliny vylučují do půdy látky, které v dalším roce nepříznivě působí na pěstování stejného druhu rostlin - způsobují totiž tzv. únavu půdy. Při opakovaném pěstování rostlin na stejném místě se mohou značně rozmnožit některé choroby, škůdci a plevele, které snižují výnosy a kvalitu výpěstků.

Pohanka je plodina vhodná k pěstování na zelené hnojení..: Pohanka je plodina vhodná k pěstování na zelené hnojení.
Tak je tomu např. s plísněmi brambor, rajčat, cibule a jahod, s nádorovitostí u košťálovin, s některými druhy kořenových háďátek, pochmurnatkou mrkvovou, mandelinkou bramborovou a s některými zvláště houževnatými vytrvalými plevely (např. bršlice, pýr, svlačec, vesnovka).

Opakované pěstování na stejném místě snáší bez větší újmy na výnosech a kvalitě výpěstků jen málo zahradních plodin (např. salát a kukuřice).

Správný osevní postup

Abychom pěstebním nedostatkům předešli a udrželi půdu v dobré úrodnosti, používáme při pěstování zeleniny, brambor, jahod a dalších plodin správný osevní postup. Co to znamená?

Plánek čtyřletého osevního postupu pro pěstování zeleniny, brambor a jahodníku
 dílce I II III IV

2009

2010

2011

2012

Plánek čtyřletého osevního postupu pro pěstování zeleniny, brambor a jahodníku. Řádky (tratě) označují roky 2009, 2010, 2011 a 2012. Sloupce dílce I, II, III, IV.foto: Právo/Radoslav Šrot a archiv Slovartu

 

  • Pěstební plochu rozdělíme na několik zpravidla 4 až 5 stejně velkých dílců a ty pak na jednotlivé záhony, na nichž budeme pěstovat plodiny, které mají mj. obdobné nároky na hnojení chlévským hnojem a jinými organickými hnojivy, na obsah živin a vláhy v půdě, na hloubku zpracování půdy (podle toho, zda koření hluboko nebo mělce), na vápnění půdy.
  • Pro plodiny citlivé na únavu půdy (např. hrách) nebo na stejné choroby (nádorovitost u košťálovin, plísňové choroby aj.) vybíráme po čtyřech až pěti letech při návratu na stejný dílec takový záhon, na kterém se dotyčné rostliny předtím nepěstovaly.

První rok osevního postupu

  • Na I. dílci pěstujeme plodiny vyžadující bohaté organické hnojení dobře uleželým chlévským hnojem, případně průmyslově vyráběným hnojivem Vitahum, větší dávkou vyzrálého kompostu nebo zeleným hnojením. Z plodin jsou to košťálové a plodové zeleniny, brambory, kukuřice a řepa, případně i pór a řapíkatý celer. (Odborně se jim říká plodiny v I. trati.)
  • Na II. dílci pěstujeme na záhonech plodiny vyžadující půdu dobře zásobenou humusem a živinami, ale nesnášející čerstvé hnojení chlévským hnojem. Označují se jako plodiny ve II. trati. Patří mezi ně především kořenová, cibulová a náročnější listová zelenina (hlavně salát), případně i kedlubny. Uvedeným plodinám prospívá přihnojení menší dávkou kvalitního kompostu. Kvalitní mrkev lze získat pěstováním na hrůbcích.
  • Na III. dílci pěstujeme plodiny, které mají nejmenší nároky na živiny a spokojí se s nižším obsahem humusu v půdě. Jsou to zejména luskoviny (hrách a fazolky), méně náročná listová zelenina (špenát, polníček), ředkvička, případně i cibulová zelenina. Jsou to plodiny ve III. trati.
  • Na IV. dílci pěstujeme jahodník, zpravidla jednoletým způsobem. Ten je vhodný pro příznivé klimatické podmínky. Vyžaduje dostatek vlastních sazenic pro včasnou výsadbu (nejlépe v polovině července), aby v příštím, tedy v prvním sklizňovém roce, daly rostliny dobrou úrodu velkých a zdravých plodů. Před výsadbou jahodníku musíme dílec pohnojit organickými a průmyslovými hnojivy a dobře půdu zpracovat.

Při tradičním způsobu pěstování jahod na 2 až 3 sklizňové roky je vhodné pro ně vytvořit ještě V. dílec.

Rajčata a jiné plodové zeleniny se vzhledem ke svým značným nárokům na kvalitu půdy pěstují v I. dílci..: Rajčata a jiné plodové zeleniny se vzhledem ke svým značným nárokům na kvalitu půdy pěstují v I. dílci.
V dalších letech osevního postupu se pěstování plodin přesune na sousední dílce.

Specifika a nástrahy osevního postupu

Na lehkých písčitých půdách, v nichž se humus rozkládá rychleji než v půdách středně těžkých a těžších, organické hnojení opakujeme již po dvou letech.

Reveň umístíme na zvláštní záhon spolu s jinými vytrvalými zeleninami, kořeninovými a léčivými rostlinami. Květní stvoly se mají u ní včas uřezat..: Reveň umístíme na zvláštní záhon spolu s jinými vytrvalými zeleninami, kořeninovými a léčivými rostlinami. Květní stvoly se mají u ní včas uřezat.

Na prvním dílci brambory a zeleninové druhy náročné na organické hnojení, na druhém dílci ostatní druhy zeleniny.

  • Aby se snížilo nebezpečí půdní únavy, vyplatí se při dvouletém cyklu po sklizni rané hlavní plodiny (zeleniny, brambor) pěstovat rostliny na zelené hnojení.
  • Druhy trpící stejnými chorobami a škůdci nepěstujeme bezprostředně po sobě příští rok, ale s větším časovým odstupem.
  • Vytrvalé druhy zeleniny, kořeninových a léčivých rostlin (mj. chřest, reveň, křen, libeček, levandule, máta peprná, šalvěj lékařská, tymián) nejlépe pěstujeme na zvlášť k tomu účelu vyčleněném záhonu mimo plochu, na níž uplatňujeme osevní postup. Když je jimi půda po několika letech již vyčerpána, přemístíme je na nový záhon s úrodnou půdou.

Střídání u okrasných a ovocných rostlin

Hlíznaté a cibulnaté, případně i jiné okrasné rostliny pěstované pro řez květů (gladioly, narcisy, tulipány, lilie, jiřinky, čínské astry, velkokvěté chryzantémy aj.) není vhodné pěstovat na stejných záhonech po sobě. Vyčerpají z půdy potřebné živiny, trpí stejnými chorobami a škůdci a záhony po vyřezání květů nepůsobí v zahradě příliš esteticky. Pěstujeme je na záhonech v rámci zelinářského osevního postupu, zpravidla jako plodiny ve II. trati.

Cibule je typická zelenina sázená v I. dílci..: Cibule je typická zelenina sázená v I. dílci.

  • Zásadu střídání druhů uplatňujeme i u ovocných dřevin. Stejné druhy není vhodné sázet po sobě! Po jádrovinách ale můžeme sázet peckoviny a opačně.
  • Také lze střídat stejné ovocné druhy, ale štěpované na různých podnožích stejného či příbuzného druhu, na semenáčích nebo typových slabě rostoucích podnožích.

Nejlépe sázíme nové stromky na místa, kde se dosud ovocné stromy nepěstovaly vůbec a půda tudíž není vyčerpaná a kořenovými výměšky unavená. Když nám nezbývá než sázet stejný druh po sobě, vykopeme původní strom pokud možno s co největším množstvím kořenů a necháme půdu rok odpočinout ve formě černého úhoru.

Jarní hlávkový salát snáší pěstování v pařeništi nebo na záhonu několikrát po sobě v následujících letech..: Jarní hlávkový salát snáší pěstování v pařeništi nebo na záhonu několikrát po sobě v následujících letech.

  • K odstranění půdní únavy se doporučuje pěstovat na uvolněném místě aksamitník, brambory nebo rostliny na zelené hnojení. Také můžeme na místě dřívějšího stromu vyhloubit velkou jámu a v ní vyměnit všechnu půdu za jinou z místa, kde se dosud ovocné rostliny nepěstovaly, a ještě ji zlepšit 1-2 kbelíky dobře vyzrálého kompostu. Chlévský hnůj není vhodný.

Foto: Radoslav Šrot a archiv Slovartu