Hlavní obsah

Zelené střechy domům sluší

Novinky, Dana Jakešová

Střechy pokryté vegetací mají pozitivní přínos jak pro majitele domu, tak jeho okolí. Díky tepelně izolačním vlastnostem šetří výdaje za energie a ochlazují budovy. Navíc vytvářejí příjemné mikroklima, a to hlavně ve městech, kde nahrazují chybějící zeleň.

Foto: Isover

Zelení lze osázet i střechu drobné zahradní stavby. Každá zelená plocha se počítá.

Článek

První „moderní“ vegetační střecha v naší republice pochází z počátku 20. století. Postupně se objevovaly další. Dlouhá desetiletí však byly spíše výjimkou. Až v posledních letech jich začalo přibývat. A dnes se dá hovořit o novém trendu. Může za to větší důraz na úsporu energií a ekologii. V tomto směru hraje nemalou roli také prohlubující se sucho.

Nejde ovšem o bezvýznamnou investici. „Průměrná cena za jeden metr čtvereční zelené střechy se pohybuje do 1500 korun,“ říká Petr Valeš, produktový manažer JRD. Méně náročné zelené střechy se pak dají pořídit za cenu zhruba 800 až 1000 Kč/m².

S úhradou může pomoci příspěvek na výstavbu vegetačních (zelených) střech z programu Nová zelená úsporám. Podpora se poskytuje formou fixní dotace.

Doposud byla ve výši 500 Kč/m², od 15. května letošního roku ale byla zvýšena na 800 Kč/m² plochy vegetačního souvrství střechy. Podpora se vztahuje na výstavbu všech typů zelených střech, tedy extenzivních, polointenzivních i intenzivních.

Extenzivní zelené střechy

Mainstreamové řešení představují extenzivní vegetační střechy, které dokážou pokrýt jak novostavby, tak i rekonstrukce. Výhodou je nízké zatížení střechy.

„Tloušťka vegetace, která plní především okrasný či izolační účel, je zde poměrně nízká,“ vysvětluje Petr Valeš. Plusem je rovněž nižší cena a téměř bezúdržbovost.

Foto: Realism

Zelené střechy mají i bytové domy. Rezidenční dům Sakura

Jednoduchost a utilitárnost jsou však zároveň určitou slabinou, která nemůže propůjčit střeše vyšší přidanou hodnotu.

„Rostlinné patro se totiž v tomto případě omezuje především na suchomilné rostliny, zejména rodu Sedum a Sempervivum,“ říká Josef Hoffmann, technický poradce z Isover. Tento hendikep lze ale podle něj částečně kompenzovat třeba hmyzími hotely či pítky pro ptáky.

Potěžkejte si největší šišku na světě

Koktejl

Intenzivní zelená střecha

Naproti tomu intenzivní vegetační střechy takřka plně nahrazují zabranou půdu. „A to jak v ekologickém přínosu, tak i údržbě. Můžeme zde pěstovat zeleninu, užívat si trávníku s panoramatickými výhledy ve stínu stromu,“ popisuje Josef Hoffmann.

Odvrácenou stranou jsou zejména zvýšené náklady na dimenze nosných konstrukcí. Intenzivní zelená střecha totiž vyžaduje daleko větší vrstvu substrátu, což představuje velké zatížení. Realizují se proto především na novostavbách.

S vyššími náklady je třeba počítat také na samotnou realizaci a nezbytné náklady na udržení střechy v kýžené kondici a vzhledu.

Každá zelená plocha se počítá

Oba typy vegetačních střech představují nezpochybnitelný přínos. Častým problémem domů bývá jejich přehřívání v létě a tepelné úniky v zimě. S vegetační střechou je však možné dosáhnout příjemného mikroklimatu v celém domě, protože podstatně snižuje tepelné výkyvy obytných prostor pod střechou v letních, ale také zimních měsících.

Foto: Isover

Snímek z termokamery jasně ukazuje, že vegetační střecha se nahřeje na výrazně nižší teplotu než klasická. To zajišťuje nižší teplotu i v interiéru.

Vysvětlení je jednoduché. „Klasická hydroizolace se nahřeje na 80 °C, zelená střecha jen na 35 °C. To zajistí nižší teplotu v interiéru v létě. V zimě zase zelená střecha lépe izoluje,“ říká Valeš.

Vegetační střecha odhlučňuje

Zvláště ve městech majitelé domů se zelenou střechou ocení možnost dopřávat si klidný odpočinek bez ruchu velkoměsta. Vegetační střechy totiž dokážou pohlcovat zvuk z venkovního prostředí.

Zlepšení vzduchové neprůzvučnosti oproti střeše bez ozelenění je minimálně 6 dB, což je velmi vysoká hodnota. Například rozdíl 10 dB vnímá člověk jako zvuk s poloviční hlasitostí. K odhlučení u zelené střechy přispívá výraznou měrou substrát, ovšem každá střecha unese jinak silnou vrstvu.

Zelené střechy ale nepomáhají pouze v samotných domech. „Mají hned řadu dalších praktických výhod a vlastností. Stejně jako parky mění mikroklima ve svém okolí, snižují tyto střechy ve městech prašnost, produkují kyslík a zadržují dešťovou vodu,“ říká Josef Hoffmann.

Aby zapomněl na nemoc, věnuje se novému koníčku. Svými výrobky zdobí zahradu

Zahrada

Právě hospodaření s vodou je dalším pádným důvodem pro pořízení zelené střechy. Odtok dešťové vody z běžné betonové střechy s hydroizolací se pohybuje mezi 95 až 100 %, zelená střecha dokáže toto množství snížit průměrně na 50 %. Existují ale i typy zelených střech, které umějí odtok vody snížit na pouhých 5 %.

Důraz na perfektní provedení

Ozelenit lze dnes prakticky jakoukoliv střechu, kde to statika a peněženka investora dovolí. A to nejen na zděných domech, ale i na dřevostavbách. Na ty se dokonce, díky environmentálně přívětivé stopě celé stavby, hodí snad nejvíce.

Foto: Acre

Extenzivní, částečně plocha a částečně šikmá zelená střecha domu Vila Sophia získala 1. místo v kategorii rodinný dům v soutěži Zelená střecha roku 2018.

Ideální jsou pro realizaci ploché střechy. „Moderní a inovativní řešení však dnes dokážou ozelenit dokonce i velmi strmé střechy,“ doplňuje Josef Hoffmann.

Ve všech případech je však nutné dbát na kvalitní projekt a provedení střechy. Staticky je nutné střechu navrhovat na maximální nasycení vodou celého souvrství. Částečně mohou podle Josefa Hoffmanna pomoci inovativní materiály (jako je hydrofilní minerální vlna), které skladby vylehčují a zároveň částečně nahrazují substrát. Dosáhnout tak lze redukce hmotnosti až 25 %, substrát má totiž svoji nezastupitelnou pozici.

Tařice skalní se třpytí jako zlato mezi kameny

Zahrada

„Zapomenout by se při statickém návrhu nemělo na vodu akumulovanou v nopových fóliích, provozní charakteristiku střechy a samotnou váhu rostlin, například stromů,“ dodává Josef Hoffmann.

Zelené střechy mají i bytové domy

Důraz na zeleň je typický pro projekty skupiny Realism. Rezidenční dům Sakura v pražských Košířích je charakteristický konceptem visutých zahrad, jež jsou v Česku unikátní.

Obvod budovy lemují speciální květníky s rostlinami. Jejich délka tvoří neuvěřitelných 1,3 kilometru a celkem zde i v přilehlém parku poroste 32 000 kusů nejrůznějších druhů květin, bylin, keřů a stromů. Vedle estetického dojmu pomohou v areálu udržovat přívětivé klima.

Anketa

Líbilo by se vám město, kde by byly všechny domy se zelenými střechami?
Ano, to by bylo moc hezké a zdravé.
87,5 %
Možná ano.
5 %
Tak to si neumím představit.
2,2 %
Asi moc ne.
2,3 %
Ne. Městům sluší různorodost.
3 %
Celkem hlasovalo 1718 čtenářů.

Napište nám

Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?

Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám