Článek
Jak vysvětlují designéři, při práci na Striatu utvářeli zároveň nový jazyk, jímž se může beton v architektuře od nynějška vyjadřovat. Za tímto vzletným sdělením se skrývá skutečnost, že pro návrh trojrozměrně tištěného mostu z betonu bylo třeba propojit tradiční zednické postupy s pokročilými technologiemi.
Při pohledu na tvar mostu si každý jistě brzy všimne výrazně geometrických tvarů. Nejde tu ovšem pouze o organickou estetiku, jež je pro díla ateliéru pokračujícím v odkazu slavné architektky íránského původu Zahy Hadid tolik příznačná. V tomto případě geometrie podporuje sílu a stabilitu mostu.
Technici a designéři použili stejného principu, jako když se staví kupole či oblouk z přiřezaných kamenů či cihel. Tím, jak se jednotlivé prvky vzájemně o sebe opírají, vytvářejí samonosnou konstrukci bez potřeby jakékoli podpěry. To je tradiční technologický postup, který je stavitelům známý už po staletí.
Naopak nejnovější technologické postupy reprezentuje počítačový návrh tvaru, a především pak robotizovaný trojrozměrný tisk i vytvoření správné betonové směsi, z níž jsou jednotlivé díly vytištěny.
Velkou zajímavostí mostu, která zároveň přesně odpovídá potřebám objektu vytvořeného na výstavu, je jeho snadná složitelnost a rozložitelnost. Nepotřebuje žádné výztuhy ani pojiva, montáž probíhá tzv. suchou cestou. Zároveň, stejně jako u ostatních staveb vytvářených metodou trojrozměrného tisku, také při výrobě mostu nevznikl žádný odpad, neboť veškerý použitý materiál se spotřeboval.
Most vytvořili designéři a technici ve spolupráci se společností Holcim, jež vyrábí stavební materiály, pro letošní ročník Architektonického bienále v Benátkách. Jeho pořadatelem je Evropské kulturní centrum a název výstavy tentokrát zní Time Space Existence (tedy Čas Prostor Existence). Expozice se návštěvníkům otevře již tuto sobotu, 22. května, a zůstane přístupná až do 21. listopadu letošního roku.
