Nejlepší nápady, jak čelit klimatickým změnám, odhalila soutěž Adapterra Awards. Ocení je i laici

Soutěž Adapterra Awards, která se koná pod záštitou ministerstva životního prostředí, je ve své současné podobě zatím mladičkou dívenkou, která se se svým druhým ročníkem teprve rozkoukává po světě.

Jejím pořadatelem je Nadace Partnerství, kterou čtenáři znají především jako organizátora přehlídky Strom roku.

Cílem soutěže Adapterra Awards, jak název napovídá, je propagace projektů, které napomáhají přizpůsobit se měnícímu se klimatu. Pořadatelé hledají každým rokem nejlepší projekty realizované ve čtyřech odlišných prostředích, podle nichž jsou také nazvané jednotlivé kategorie: Volná krajina, Zastavěné území, Pracovní prostředí a Náš domov.

O výsledcích v těchto oborech rozhoduje odborná porota složená ze zástupců ministerstva životního prostředí, obecních zastupitelstev, kteří mají ochranu životního prostředí na starosti, z univerzitního prostředí i klimatologie.

Kromě čtyř hlavních kategorií mají soutěžící projekty možnost získat ocenění ještě ve dvou speciálních kategoriích. Je to Cena sympatie za nejvíce získaných hlasů veřejnosti a Cena Prahy, neboť hlavní město je jedním z partnerů soutěže.

V kategorii opatření proti suchu ve volné krajině si odnesl první místo projekt Nový prostor pro řeku Dyji, na němž Povodí Moravy spolupracovalo s partnery z Rakouska.

Řešení dříve narovnaný tok řeky Dyje navrátilo do jejích původních tří meandrů, což řeku fakticky prodloužilo o více než třetinu. Díky tomu Dyje pomáhá mnohem lépe se zadržováním vody v lužních lesích, které se rozkládají na jejích březích.

Zároveň, s nejvyšším počtem hlasů od veřejnosti, získal tento projekt také titul Cena sympatie veřejnosti.

První místa byla v kategorii Volná krajina letos ale udělena dvě. Druhým vítězem se stal Lubor Křížek, jenž v Dřevništi u Sedlčan vlastnoručně vybudoval Systém malých tůněk a mezí k zadržování vody.

Tůně pomáhají zadržovat vodu na pozemku v době sucha a brání záplavám bahna z okolních polí v době přívalových dešťů.

Vítězem kategorie Zastavěné území se stal Park u Rakováčku, jejž postavilo město Rokycany. Rakovský potok se nově klikatí přirozeným širokým korytem uprostřed zástavby, což vyhovuje nejenom místním lidem, ale i ve vodě žijícím rakům.

Kampus ČSOB v pražských Radlicích si letos odnáší pomyslné vavříny v kategorii Pracovní prostředí. Ten porotu zaujal hlavně systémem vytápění a ochlazování budovy prostřednictvím rozsáhlé soustavy tepelných čerpadel.

Pyšní se i rozsáhlými zelenými střechami a chytrým využíváním dešťové vody.

Za svůj Téměř soběstačný slaměný dům v Dobřejovicích získal Jan Chvátal nejvyšší ocenění v kategorii Náš domov. Dům je postavený z velkoformátových slaměných bloků, doplněný dřevem, hlínou a celulózou. Majitelé v domě využívají dešťovku, s chlazením pomáhá zelená střecha a promyšlené vnější stínění oken.

Cenu Prahy pak získal projekt Plužiny v Dolních Počernicích. Dříve souvislý šestihektarový lán pole dnes rozdělují aleje ovocných stromů. Mezi nimi se střídají různé pěstované plodiny a hospodaří se na nich hlavně bez chemie.

Podobně jako mnoho slavnostních aktů v letošním roce, také vyhlášení výsledků soutěže Adapterra Awards proběhlo pouze na internetu na závěr videokonference Zdravá a odolná krajina, kterou Nadace Partnerství uspořádala v úterý 3. listopadu odpoledne.

Ta se letos soustředila na adaptační trendy v příměstské a zemědělské krajině. Účastníci řešili témata jako příměstské parky, kvalita půdy nebo přehrady versus přírodní řešení zadržování vody.