Hlavní obsah
Stavba má v rámci svého okolí ojedinělý vzhled. Foto: Mark Syke

Bouda z vlnitého plechu se proměnila v praktický domek se studiem a pracovnou

Boudy z vlnitého plechu jsou svým způsobem jednou z ikon australské architektury. Člověk na ně narazí téměř všude. Slouží jako kůlny, garáže, skladiště atd. Čas od času se najde architekt, který se rozhodne narychlo vztyčený přístřešek „zdobený“ tu i onde rzí proměnit v cosi hodnotnějšího, uměleckého a dát mu nový smysl. Přesně takový úděl potkal kůlnu stojící v rohu jednoho z pozemků v Redfernu, na okraji centra Sydney.

Stavba má v rámci svého okolí ojedinělý vzhled. Foto: Mark Syke
Bouda z vlnitého plechu se proměnila v praktický domek se studiem a pracovnou

Autorem projektu je australský architekt Raffaello Rosselli, který je synem Luigiho Rosselliho, o jehož stavbě jsme nedávno také psali.

Stav před (vlevo) a po proměně

Foto: Mark Syke

Architekt na severní fasádě ponechal nejen původní plechy, ale také vrata. Materiál rozličné kvality vytváří zajímavou industriálně laděnou mozaiku.

Foto: Mark Syke

Bouda byla ve svém okolí výrazným objektem už před proměnou. Úzký, patrový přístřešek bez oken, pobitý ze všech stran vlnitým plechem různého stáří a vzhledu se v ulici plné obytných domů věru vyjímal. Jako poslední přeživší kůlna v okolí byl poslední připomínkou kdysi industriálního charakteru dané části města.

Bouda má lehce postapokalyptický šmrnc.

Foto: Richard Carr

Součástí proměny byla i výměna plotu a vrat vedoucích na pozemek.

Foto: Mark Syke

Architekt dostal za úkol přetvořit stavbu tak, aby ji bylo možné plnohodnotně využívat. Kůlna byla samozřejmě celá zchátralá, takže bylo zapotřebí ji rozebrat a uložit stranou, než byl postaven nový dřevěný rám konstrukce.

Nově přibyla na domku okna.

Foto: Richard Carr

Západní strana, směřující do zahrady majitele, je obložena cementovláknitými deskami.

Foto: Richard Carr

Do studia se vstupuje stylovými pozinkovanými dveřmi.

Foto: Mark Syke

Vlnitý plech, který se na kůlně nakupil za několik generací jejího užívání a záplatování, architekt nakonec rozdělil jen na tři strany domu s tím, že si vybral jen ty skutečně „historické“ plechy a novější nechal být. Západní stěnu, která směřuje do zahrady majitele, nechal obložit cementovláknitými deskami.

Z kanceláře v prvním poschodí je hezký výhled na okolní zástavbu..

Foto: Mark Syke

Schodiště prosvětluje vysoké úzké okno.

Foto: Mark Syke

Pokud měl domek sloužit nějakému rozumnému účelu, bylo třeba jeho stěny na několika místech otevřít a vytvořit okna, včetně jednoho pěkně velkého, rohového. Interiér pak protepluje překližka použitá na podlahách a dalších místech. V přízemí je nakonec studio s toaletou a úložným prostorem, zatímco první poschodí zabírá pracovna s kuchyňským koutem a druhou toaletou.

Přízemí (vlevo) a první poschodí (vpravo)

Foto: Raffaello Rosselli (3x)

Západní a severní strana

Foto: Raffaello Rosselli

Jižní a východní strana

Foto: Raffaello Rosselli

yknivoNumanzeSaNyknalC

Související články

Výběr článků