Ačkoli se jí říká šedá voda, není ve skutečnosti nijak špinavá, jak by se podle názvu mohlo zdát. Jen už není možné ji označit za pitnou.

Řeč je o vodě, kterou dnes a denně necháváme odtékat ze svých umyvadel, van, myček a praček, přestože bychom ji mohli ještě znovu použít právě ke splachování v toaletách. Ročně lze takto uspořit veliké množství pitné vody, kterou jinak většina českých domácností prostě znehodnotí v toaletě.

Víte, co je voda černá?
Kromě pojmu šedá voda se lze setkat i s názvem černá voda. Někdy se jí pak méně barvitě říká prostě voda fekální. Jde totiž o vodu z toalet. Ta se ale z hygienických důvodů do domácností již nevrací.

Jak pracují bytové domy s šedou vodou

Zjednodušeně řečeno, bytové domy pracují s šedou vodou obdobným způsobem jako rodinné domky. Znamená to, že odpadní vodu (nikoli černou) zachycují nádrže v technické místnosti zázemí budov, kde prochází čištěním, aby mohla být znovu vrácena do oběhu.

Vyčištěná šedá voda se nazývá bílá a kvalitou se velmi blíží čisté vodě dešťové. Rozvádí se ke splachování toalet a lze ji využít i k zalévání. Pokud by šedé vody byl nedostatek, doplní se zachycenou vodou dešťovou nebo z rozvodů vody pitné. Použitá šedá (ačkoli přesněji už bílá) voda se už nerecykluje, systém ji odvádí jako běžnou vodu odpadní.

Technologie systému šedé vody v technické místnosti bytového domu Botanica K.

Technologie systému šedé vody v technické místnosti bytového domu Botanica K

FOTO: Skanska Reality

„Bytový dům Botanica K byl pro nás v mnoha ohledech přelomový, protože jsme jej od počátku připravovali tak, aby jako první bytový dům v Česku získal hodnocení environmentální certifikace BREEAM na úrovni Excellent. Součástí bylo také promyšlené hospodaření s pitnou vodou, jejíž spotřebu se nám podařilo snížit celkem až o 40 procent dvěma způsoby.

Instalací úsporných armatur pokleslo množství odebírané pitné vody cca o 14 procent. Část odpadních vod z umyvadel, van a sprch jsme recyklovali na tzv. šedou vodu, kterou jsme následně využili především ke splachování toalet. Tak jsme snížili spotřebu pitné vody o dalších 26 procent,“ uvádí Petr Dušta ze společnosti Skanska Reality.

Využívat k úspoře lze i vodu dešťovou

Dalším zdrojem vody, který zvláště na úrovni rodinných domů bývá zvykem pravidelně používat, je voda dešťová. Tu majitelé zachycují v retenčních nádržích a čerpají ji pak ať již při zavlažování pozemku, anebo třeba ve sprše.

Doporučována bývá rovněž k využívání v pračkách, kam se hodí lépe než tvrdá voda, s níž se potýká mnoho domácností. (Nedostatkem může někdy být specifický zápach dešťové vody způsobený látkami, které se v daném místě dostanou do ovzduší, případně nečistotami ze střechy, jestliže ji majitel pravidelně nečistí.)

Dešťová voda se uplatní i v bytových domech, kde ji lze přidávat do oběhu k šedé vodě, tedy k přečištěné vodě odpadní.

Zdravé domy ušetří energie, poskytnou i příjemné prostředí k bydlení

Dešťové zahrady

„Na projektu Sakura (rezidenční objekt v Praze - pozn. red.) instalujeme zemní vrt využívající podzemní vodu, který bude hlavním zdrojem závlahy pro veškerou zeleň, a také retenční nádrže na dešťovou vodu. Abychom dešťovou vodu maximálně zužitkovali, pracujeme s principem tzv. dešťových zahrad, jež zachytávají a akumulují povrchovou vodu ze všech zpevněných ploch v blízkosti budovy. Jedná se o jednoduchou soustavu zahloubených rigolů osázených rostlinami se schopností reagovat na kolísavou hladinu vody,” říká Martin Hubinger, majitel skupiny T.E.

Projekt Sakura počítá s důmyslným zacházení s dešťovou vodou a doplní jej vrt.

Projekt Sakura počítá s důmyslným zacházením s dešťovou vodou, doplní jej vrt.

FOTO: Skupina T.E

Dešťová voda do připravených struh protéká otvory v obrubnících, aby mohla postupně prosakovat do podloží. Důležitou roli hrají v projektu i rostliny, které samy o sobě pojmou velké množství vody, jíž postupně zase uvolňují do ovzduší, které ochlazují a zpříjemňují.

V případě přívalových dešťů nadbytečná voda z přeplněných rigolů odtéká do kanalizace.

Zpomalení toku říčky jako součást developerského projektu

Snížení spotřeby vody může sekundárně do určité míry napomoci i ochlazení teploty ovzduší v bezprostřední blízkosti nově budovaných bytových domů.

Toho lze kromě vytváření zelených ploch dosáhnout například i proměnou okolních vodních toků. Příkladem může být známý projekt Suomi Hloubětín (v Praze).

„Zahrnuje i revitalizaci blízké říčky Rokytky včetně zpomalení jejího průtoku. V celém areálu o rozloze 9 ha realizujeme ucelený systém nakládání s dešťovými vodami s cílem přinést zdejší lokalitě maximální užitek.

Vycházíme z koncepce tzv. Low Impact Development (LID) – moderního systému zadržování dešťových vod v krajině, který je v zahraničí již vyzkoušený a běžně realizovaný. Místo tradičního standardního potrubí vytváříme komplexní řešení s přírodními průlehy, meandry a rigoly propojenými přes rozličné retenční louky, využitelné pro veřejnost,” slibuje Marek Lokaj ze společnosti YIT Stavo.

Revitalizace a zpomalení toku pražské říčky Rokytky je součástí projektu Suomi Hloubětín.

Revitalizace a zpomalení toku pražské říčky Rokytky je součástí projektu Suomi Hloubětín.

FOTO: YIT

Celý systém pak dle něj bude s minimálními odtoky ústit do řady romantických lagun v rámci plánovaného rozšíření rekreační zóny v nivě nově meandrované Rokytky.

Zacházení s šedou vodou bude u staveb získávat na důležitosti

O tom, že právě způsob, jakým budovy dovedou zacházet a hospodařit s vodou, je důležitý, mluví i zvyšující se zájem developerů a dalších organizací zabývajících se u nás výstavbou.

„Centrum pasivního domu neřeší pouze energetickou náročnost stavby, ale obecněji udržitelnost staveb, do které zacházení s dešťovými a odpadními vodami bezesporu patří. Již dnes je to velmi důležitá disciplína a s rostoucím suchem a klimatickými změnami bude ještě nabývat na důležitosti,“ uzavírá Tomáš Vanický z Centra pasivního domu.

Může se vám hodit na Zboží.cz: