Jedle kavkazská má svou domovinu na Kavkaze, ale též na severu poloostrova Malá Asie (Turecko). Její latinské jméno Abies nordmanniana svádí často laiky k mylné domněnce, že pochází z Normandie. S touto částí Francie ovšem nemá pranic společného. Pojmenována je totiž po finském botanikovi Alexandru Nordmannovi.

První zmínky o vysazení jedle kavkazské na území Evropy se datují zhruba do poloviny 19. století. (U nás je o ní první zmínka z roku 1845.) Na rozdíl od své domoviny, kde je pěstována jako běžná hospodářská dřevina, v Evropě se lidé okamžitě nadchli její krásou a začali ji pěstovat v zámeckých parcích a zahradách coby okrasný exotický strom.

Není divu, její hustá koruna s tmavozelenými střapatými větvemi často sahajícími až k zemi (je-li pěstovaná solitérně) upoutá každého hned na první pohled. Však právě tímto okamžitě zaujme i každého zákazníka v obchodech s vánočními stromečky.

Ve své domovině roste v horském prostředí v nadmořských výškách 900-2000 m n. m. a především s oceánickým klimatem, které je bohaté na vzdušnou vlhkost. Její výška činí v průměru 60 metrů, na Kavkaze ovšem roste nejvyšší známá jedle kavkazská, která měří 78 metrů a v průměru má 360 cm.

Dospělá kavkazská jedle je mohutný, impozantní strom. Stejně, jako ostatním jedlím, i té kavkazské rostou šišky z větví směrem vzhůru a zůstávají na nich dokud se nerozpadnou.

Dospělá jedle kavkazská je mohutný, impozantní strom. Stejně, jako ostatním jedlím, i té kavkazské rostou šišky z větví směrem vzhůru a zůstávají na nich, dokud se nerozpadnou.

FOTO: Jana Nesvadbová, Novinky

„V západní Evropě přišli na to, že se jedli kavkazské u nich dobře daří. Není divu, mají tam totiž také oceánické klima s dostatečnou vzdušnou vlhkostí a ročním úhrnem srážek přes 1000 mm. Proto právě v zemích, jako je Holandsko, Dánsko nebo Německo lze najít plantáže, kde se tyto stromky pěstují pro vánoční trhy,” vysvětluje dendrolog Zdeněk Blahník.

Proč jsou tak oblíbené

Obliba jedlí kavkazských ovšem nezůstala pouze na úrovni parků a zahrad. S tím, jak se šířil zvyk zdobení jehličnatých stromků na Vánoce, pozornost Evropanů se brzy zaměřila právě na jedle kavkazské. Nad ostatními druhy totiž snadno vítězí.

V porovnání s borovicí takřka nepíchá a nemá tak řídká patra. V porovnání se smrčkem opět vítězí hlavně díky relativně měkkým jehlicím a zajímavější tmavší barvě, i díky větší odolnosti a trvanlivosti. Nad tradiční českou jedlí bělokorou pak zase hustěji obrostlými větévkami. Jedli bělokoré totiž rostou jehličky pouze ve dvou řadách proti sobě, zatímco kavkazská má porostlý i vršek větvičky.

Oblibu jedlí kavkazských potvrzují i zkušenosti prodejců: „Mají krásný pravidelný tvar a bohaté jehličí, které tolik nepíchá. Jedle jsou odolnější vůči teplotním změnám, proto vydrží déle a v místnosti skoro neopadávají,“ říká Daniel Brychta, odborník z oddělení zahrady v Hornbachu.

Plantáže, plantáže, tam se všechno ukáže

Mnoho rodin se v posledních letech brání kupovat si živý stromeček v domnění, že tím lépe prospějí přírodě. Opak je ovšem pravdou. Nákupem umělého jen podporují výrobu plastových produktů.

Při koupi živého stromku se zákazník naopak může těšit vědomím, že ten jeho rostl na plantáži stejným způsobem, jako třeba na polích zemědělci pěstují zeleninu.

Pěstování stromků na plantážích

Pěstování stromků na plantážích v Dánsku

FOTO: Mountfield

Jinými slovy - jedle, které se dostávají na trh, nechybějí v žádném lese. Naopak byly pro svůj účel cíleně pěstované; po dobu, co rostly, produkovaly kyslík (a jejich nástupci jej budou produkovat opět) a hlavně, pěstují se na půdách, na nichž by se například zemědělským plodinám tak dobře nedařilo.

Nenechte se zmást
Protože mnoho prodejců dováží jedle kavkazské z dánských plantáží, nabízejí je někteří dokonce pod obchodním názvem jedle dánská. Taková ale samozřejmě žádná není. Je to jen obchodní název pro jedli kavkazskou, v Dánsku vypěstovanou.

Jedle kavkazské pak, jako ostatní vánoční stromky, jsou nejprve pěstované ve školkách, kde tráví prvních 4–5 let života, a které jsou často umístěné v lesích. Nebo se pěstují pod vedením vysokého napětí či přímo na specializovaných plantážích vánočních stromků. Není neobvyklé, že si jejich kvalitu přijíždějí prohlédnout čeští prodejci, aby měli jistotu, že pro své zákazníky dostanou opravdu kvalitní stromečky.

„Jedle dostáváme přímo z Dánska postupnými návozy, abychom mohli zaručit jejich čerstvost. Všechny stromky procházejí přísnou kontrolou kvality. Na dánské plantáže vysíláme své vlastní týmy inspektorů, kteří sami vybírají a označují stromky, které odpovídají garantované nejvyšší kvalitě,” říká Jana Moravová ze společnosti Mountfield.

Jak stará je vaše jedlička?

Pokud by vás zajímalo, jak stará je vlastně jedlička, která voní u vás doma v pokoji, vězte, že není tak těžké si to spočítat. Za každé patro větví počítejte jeden rok, plus přičtěte pět dalších let a máte věk svého stromku.

Kavkazské jedle mají přímo předpisový tvar pro vánoční stromeček. Mají husté měkké jehličí, které navíc ani tolik nepíchá, jako například to smrkové či dokonce borovicové.

Jedle kavkazské mají přímo předpisový tvar pro vánoční stromeček. Mají husté měkké jehličí, které navíc ani tolik nepíchá, jako například to smrkové či dokonce borovicové.

FOTO: Hornbach

Nejčastěji prodávaná výška jedlí, ale i dalších druhů vánočních stromků, je od 150 do 250 cm. Menší si obvykle pořizují starší lidé, větší stromy naopak především kvůli radosti svých potomků pořizují rodiny s dětmi.

Mimochodem, protože jedle kavkazské pocházejí z oblastí s vyšší vzdušnou vlhkostí, jejich životnost (kromě pravidelné zálivky ve stojánku) prodloužíte tím, že je jednou denně orosíte rozprašovačem s odstátou vodou.

Co s ní po svátcích?

„Poté, co doslouží svému účelu, je možné hodit stromky například do kompostu, anebo je prostě využít jako palivo v kamnech či v krbu. Stromečky se také dávají do zoologických zahrad, ovšem to jsou jenom ty, které se neprodají. Nikoli z domácností, na kterých by mohly zůstat háčky a jiné části výzdoby, jež by ohrozily zdraví zvířat,” říká Tomáš Maryška ze společnosti Hecht.