Domy na jihu Moravy postavila tamní společnost All Inclusive Development, která před dvěma lety koupila od jiné společnosti pozemek, k němuž bylo již vydáno i stavební povolení. Brněnští se ale rozhodli původní projekt změnit a vylepšit jej.

Oslovili proto architekta Radima Javůrka z ateliéru O dům dál architekti a požádali jej, aby vytvořil návrh, který standard domů změní na pasivní, a ony tak dosáhnou na energetický štítek, na němž se bude skvět písmeno A.

Zaoblené rohy schodiště zjemňují jeho vzhled.

Zaoblené rohy schodiště zjemňují jeho vzhled.

FOTO: Novinky

Šestnáct bílých řadových domů postavených ve skupinách po čtyřech působí na první pohled nenápadným dojmem. Domy se od sebe liší velikostí, a tím i dispozicí. Jsou dvoupodlažní, každý má svou vlastní garáž a v závislosti na typu tři až pět pokojů.

Srdcem každého z nich je společenský prostor v přízemí, jenž v sobě spojuje funkci obýváku, kuchyně a jídelny. V obou podlažích je toaleta, v horním pak i koupelna. Technické zázemí je ukryto v garáži.

Technické zázemí domu je schované v garáži.

Technické zázemí domu je schované v garáži.

FOTO: Novinky

My jsme dostali možnost navštívit třípokojový dům, který má užitnou plochu 130 m². Vstupuje se do něj dveřmi z ulice, za nimiž je malá předsíň s úložnými prostory. Z ní se vstupuje do obýváku, kde je napravo kuchyňská zóna, po levé ruce může návštěva vystoupat po schodišti ke dvěma dětským pokojům a ložnici v horním podlaží. Hezkým detailem schodiště jsou zaoblené rohy, které jeho vzhled zjemňují a působí jako nenápadný odkaz k českému funkcionalismu.

Domy jsou cihlové, každý má svou vlastní základovou desku, stropy jsou z litého betonu. Každý dům - byť stojí v řadě blízko sebe - má rovněž veškeré obvodové zdi vlastní, se svými sousedy tedy nesdílí nic.

Pasivní domy

FOTO: Novinky

Všechny domy jsou vybaveny rekuperací, doplňuje je retenční nádrž na vodu určenou k závlaze zahrady, na střeše jsou usazené fotovoltaické panely.

Kvůli změně energetického standardu bylo v domech potřeba znovu vymyslet řešení jednotlivých technických detailů. Jedním z primárních úkolů bylo upravit konstrukci tak, aby byly neprůvzdušné. Tedy vzduchotěsné.

Právě těsnost objektu je jedním z důkazů vysoké kvality provedení stavby. Například pro rozvody byly nejprve do cihel vyfrézovány drážky, ty bylo třeba vymazat speciální směsí, a teprve pak je do vzniklého žlábku vložen příslušný vodič či trubka.

Tento postup byl zvolen právě kvůli zachování vzduchotěsnosti zdí. Samostatnou kapitolou je usazení oken s trojvrstvými skly, kolem nichž nesmí pronikat vzduch.

V horním podlaží jsou umístěny pokoje pro děti i ložnice rodičů.

V horním podlaží jsou umístěny pokoje pro děti i ložnice rodičů.

FOTO: Jana Nesvadbová, Novinky

Domy měly být podle prvotního plánu vytápěné plynovými kotli. Nakonec není plyn k domům vůbec přiveden. O vytápění se stará elektrické podlahové topení, které - společně s ohřevem vody - využívá energii z již zmiňovaných panelů.

Jako izolační materiál posloužil na většině ploch polystyren, několik desítek centimetrů široké mezery mezi domy pak vyplňuje minerální izolační vata.

Protože stavba pasivního domu je v mnoha ohledech náročnější, vyjde jeho koupě dráž, v tomto konkrétním případě na 6,4 milionu korun. Majitelé pak ovšem ušetří velké množství peněz na jeho celoročních nákladech za energie. Ty by měly vyjít na pouhých 7500 korun, v porovnání s 35 až 40 tisíci u běžné stavby srovnatelných rozměrů.