Hlavní obsah

Vila primáře Horna je impozantní a reprezentativní stavbou o čtyřech podlažích

Novinky, Text: Jana Laubová, editace: tnk

Vila Anny a Vítězslava Hornových v Jihlavě od architekta Bohumíra Františka Antonína Čermáka vznikla na začátku čtyřicátých let dvacátého století. Podle lékařova syna se vila výborně hodila k reprezentačním účelům, méně už vyhovovala soukromému bydlení.

Foto: Jiří Podrazil

Vila s adresou: Jihlava, Jiráskova 65, čp. 2175

Článek

Třicetiletý Vítězslav Horn přišel z Brna do Jihlavy počátkem dvacátých let. V této lokalitě mu bylo nabídnuto místo primáře chirurgického oddělení tamní nemocnice.

Netajil se svým vlastenectvím a podporou všech pročeských snah. Brzy byl jmenován ředitelem nemocnice, který pozvedl regionální ústav na evropskou úroveň. Zařízení nemocničního bytu nad vrátnicí mu navrhl brněnský architekt Bohumír František Antonín Čermák, žák slavného architekta Otto Wagnera na vídeňské Akademii. Z jejich spolupráce pak vznikla i tato vila.

Foto: Archiv publikace Slavné vily kraje Vysočina

Stavba fungovala jako prostorné reprezentační sídlo.

Centrální spojovací článek všech částí a pater vily tvořila vstupní schodišťová hala. Na ni v přízemí navazovaly reprezentační pokoje. Mezi ně patřila velká jídelna, společenská místnost a rozlehlá pracovna s knihovnou.

Ve východní části přiléhala k jídelně kuchyň, spíž a pokojík pro služku. V patře nechyběly ložnice dětí a rodičů, dále pak dva hostinské pokoje s vlastní koupelnou a zabudovanými umyvadly v nábytkové stěně.

Foto: Archiv publikace Slavné vily kraje Vysočina

Chloubou stavby je hodně dlouhý balkon v patře.

Zálibu majitelů v automobilech prozrazovala rozměrná dvojgaráž v suterénu, následovala dílna a skleník. Malý suterénní byt s kuchyní a toaletou pro správce měl samostatný vchod.

Foto: Archiv publikace Slavné vily kraje Vysočina

Architekt Bohumír František Antonín Čermák na dobovém snímku.

Doktora Horna provázel těžký osud kvůli jeho vlastenectví nejen za druhé světové války, kdy byl vězněn nacisty šest let v koncentračních táborech, ale i po únorovém převratu. Komunisté ho nejdřív zbavili ředitelské funkce v nemocnici, rodinu pak nedobrovolně vystěhovali z Jihlavy a nemovitost bez náhrady vyvlastnili. Pozdější majitel objekt citlivě zrekonstruoval se snahou o zachování původní podoby.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám