Článek
„Zažíváme ideální podmínky pro to, abychom vyztužili veřejné rozpočty a připravili je na budoucí šoky i na vyšší výdaje ve třicátých letech v důsledku nepříznivé demografie,“ shrnul hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko.
Ekonomika loni sílila o 2,5 procenta a očekává se, že v tomto roce tento výkon zopakuje. Pádivá inflace z minulých let je oproti tomu pryč. V lednu rostla meziročně jen o 1,6 procenta, byť s přispěním zvýšených státních výdajů u poplatku za obnovitelné zdroje energií.
I nezaměstnanost zůstává z nejnižších v EU. Přestože roste, tak na trhu práce chybějí lidé, což přispívá k růstu reálných mezd, které konečně dohánějí ztráty způsobené inflací z minulých let. Česko po ekonomické stránce prožívá dobré časy.
Proč tedy záleží na tom, jestli je schodek větší, či menší? Ve zkratce, s deficity většinou rostou dluhy, za které se musí platit, a potřebné peníze pak nejdou tam, kam by ideálně měly: do rozvoje infrastruktury, vzdělávání, zdravotnictví a podobně.
Do 60 procent HDP daleko?
A zadlužení Česka se dlouhodobě zvyšuje, ať už nominálně, tak v poměru k výkonu ekonomiky. Zatímco v roce 2001 dosahovalo 345 miliard a představovalo 13 procent hrubého domácího produktu, loni bylo desetinásobné – 3,7 bilionu a dělalo 43 procent HDP. Za hranici udržitelnosti bývá občas zmiňováno 60 procent HDP.
Obsluha státního dluhu bude letos Česko stát 110 miliard korun, o 12 miliard více než loni.
Po konsolidaci veřejných financí volají také politici. „Vadí mi, že tam není ani čárka, která by se týkala konsolidace veřejných financí,“ kritizovala jeden z minulých rozpočtů nynější šéfka státní pokladny Alena Schillerová (ANO).
Hospodaření státu v jednotlivých letech podle deficitu státních rozpočtů
„Rozpočtové rodeo z pera ministryně Schillerové krade budoucnost lidem i firmám,“ pustil se pro změnu do jejího návrhu šéf ODS Martin Kupka.
Potíž je v tom, že politici takto většinou mluví v okamžiku, kdy sami rozpočet nepřipravují.
Předchozí kabinet Petra Fialy (ODS) sice schodky postupně snižoval z 360 na 271 miliard, ale ten poslední navrhl ve výši 286 miliard korun. A to podle vlády Andreje Babiše (ANO) stál tento plán na nereálných předpokladech, takže aktuální návrh rozpočtu počítá se sekyrou 310 miliard.
Podle expertů je hospodaření státu chronicky nemocné: bez ohledu na fázi hospodářského cyklu příjmy nepokrývají výdaje. Tento takzvaný strukturální schodek zůstává zakonzervovaný okolo dvou procent hrubého domácího produktu.